Nikolaj Terlecký
Vítr se vrací

1948 | Nakladatelství Svobodné noviny

Sbírka povídek Vítr se vrací , z nichž tři patří do science fiction. Tyto tři povídky můžeme zařadit k vrcholům science fiction té doby. Vyznačují se kultivovaným jazykem, postrádají naivnost technokratické SF 30. a 40. let, mají filozofický přesah. Autorův pohled na budoucnost je skeptický. V povídce Vítr se vrací pop…isuje lidstvo vymírající v daleké budoucnosti ve skleněných domech pod chladnoucím sluncem. Povídka Herostrates II se odehrává v dokonalém městě Atomopolis v příštím století. Město je tak dokonalé a tak odlidštěné a zbavené lidského citu, že se ani nedivíme, když je jeho tvůrci ničí v dekadentním záchvatu destruktivního rozjaření. Nejzajímavější povídkou z této sbírky je Potopa, třetí variace na téma dokonalé společnosti. Svět je zničen a zachrání se jen hrstka lidí na plovoucích vorech. Pro přílišnou specializaci, k níž lidé v budoucnu dospějí, jsou však rovněž v nebezpečí smrti, neboť se nedokáží bez moderní techniky postarat ani o vlastní přežití.
Kniha vyšla rovněž pod názvem Nejkrásnější země.

Povídky v knize:
1. Dobrodružství Kajetána Bárta.
2. Vítr se vrací.
3. Cirkus Zambezi.
4. Na zastávce.
5. Herostrates II.
6. Potopa.
Pro odběratele Svobodných novin vydala a vytiskla v roce 1948 Lidová tiskárna, s.z.r.o. v Brně, jako pátý svazek XI. ročníku Knihovny Svobodných novin.

-- zdroj: legie.info -- Sbírka povídek Vítr se vrací , z nichž tři patří do science fiction. Tyto tři povídky můžeme zařadit k vrcholům science fiction té doby. Vyznačují se kultivovaným jazykem, postrádají naivnost technokr…atické SF 30. a 40. let, mají filozofický přesah. Autorův pohled na budoucnost je skeptický. V povídce Vítr se vrací popisuje lidstvo vymírající v daleké budoucnosti ve skleněných domech pod chladnoucím sluncem. Povídka Herostrates II se odehrává v dokonalém městě Atomopolis v příštím století. Město je tak dokonalé a tak odlidštěné a zbavené lidského citu, že se ani nedivíme, když je jeho tvůrci ničí v dekadentním záchvatu destruktivního rozjaření. Nejzajímavější povídkou z této sbírky je Potopa, třetí variace na téma dokonalé společnosti. Svět je zničen a zachrání se jen hrstka lidí na plovoucích vorech. Pro přílišnou specializaci, k níž lidé v budoucnu dospějí, jsou však rovněž v nebezpečí smrti, neboť se nedokáží bez moderní techniky postarat ani o vlastní přežití.
Kniha vyšla rovněž pod názvem Nejkrásnější země.

Povídky v knize:
1. Dobrodružství Kajetána Bárta.
2. Vítr se vrací.
3. Cirkus Zambezi.
4. Na zastávce.
5. Herostrates II.
6. Potopa.
Pro odběratele Svobodných novin vydala a vytiskla v roce 1948 Lidová tiskárna, s.z.r.o. v Brně, jako pátý svazek XI. ročníku Knihovny Svobodných novin.

-- zdroj: legie.info --

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	168
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Knihovna Svobodných novin
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	18. 7. 2025 12:31
Číslo položky:	1308711

O autorovi

Nikolaj Terlecký

Nikolaj Terlecký - Nikolaj Nikolajevič Terleckij, rusky: Николай Николаевич Терлецкий byl ruský spisovatel, který podstatnou část svého života strávil v Československu, a posledních 27 let ve Švýcarsku. Narodil se Petrohradu do rodiny vysokého carského důstojníka. Od roku 1914 studoval na petrohradské kadetce, které nedokončil, když musel se svými rodiči emigrovat v roce 1917 po bolševické revoluci. Od roku 1919 do roku 1921 pokračoval ve studiu na ruském gymnáziu v Istanbulu. Na tomto gymnáziu došlo k úřednímu omylu v zápisu do jeho dokladů u data narození, na nesprávný rok 1906. Terlecký tento nesprávný údaj o svém narození používal až do konce svého života. Putování z Ruska mladého Nikolaje Terleckého skončilo v roce 1922 v tehdy ještě mladém Československu. Středoškolská studia ukončil na ruském gymnáziu v Moravské Třebové a po maturitě se v roce 1928 zapsal na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a navštěvoval přednášky ze slovanské filologie a z filozofie. Během studií se projevilo jeho mimořádné jazykové nadání a velmi rychle a hlavně dokonale zvládnul češtinu. Po ukončení studí od roku 1932 až do roku 1937 prošel nejrůznějšími profesemi, počínaje od boxera, přes choreografa nebo jako model na Umělecko průmyslové škole v Praze. Po roce 1933 se hlavně věnoval soukromému vyučování ruštiny a mezil jeho žáky patřila skupina zejména levicových intelektuálů, jako Jan Drda, Vítězslav Nezval nebo Marie Majerová a dal. V průběhu 30. let konvertoval ke katolicismu a stal se řádným členem kroužku ruských emigrantských literátů SKIT. V roce 1936 u něj propukla tuberkulóza, kterou se mu nepodařilo nikdy plně doléčit. V období let 1937 až 1939 pracoval jako soukromý učitel v Mukačevě a současně i jako režisér podkarpatského Národního divadla. V roce 1939 se vrátil do Prahy do roku 1942 byl profesorem na Berlitzové škole v Praze. Od roku1942 až do osvobození se živil jako soukromý učitel jazyků. Po válce se stal překladatelem Úřadu předs...

Více od autora