Bohuslav Březovský
Věční milenci

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Společensko-politický román z prostředí českých intelektuálů o atmosféře a důsledcích stalinismu.

Román, uvedený motem z J. A. RIMBAUDA, je rozdělen do čtyř částí , v nichž se střídají kapitoly dvojího druhu. Jedny jsou označovány titulem Ze zápisků padesátiletého, obsahují deníkové záznamy hlavní postavy, histo…rika Václava Havlína, a sahají od r. 1949 do začátku 60. let . Druhé mají samostatné názvy, ale současně i společný podtitul Stará fotografie, jako celek vytvářejí kroniku rodiny Havlínů a zabírají dlouhé období od r. 1911 do r. 1945. Havlínovy zápisky se soustřeďují hlavně na dobu všeobecné podezřívavosti a vykonstruovaných procesů v 50. letech. Václav prochází totalitní mašinérií zdánlivě nedotčen, sám se nestává její obětí. Jinak se však vede jeho příteli Bedřichu Pryllovi. Václav se sice brání uvěřit v Bedřichovu vinu, na druhé straně však odmítá přiznat omyl komunistické strany, nemluvě už vůbec o zlé vůli. Ujme se Pryllovy dívky Heleny Killerové, a když je přítel odsouzen, ožení se s ní. Odhalení Stalinova kultu v r. 1956 dává Václavovi odpověď na dilemata a nejistoty uplynulých let. Když je pak Pryll propuštěn z vězení, vzdá se Václav Heleny a umožní jí, aby se k Bedřichovi vrátila. Staré fotografie sahají až ke sňatku Václavových rodičů Františka a Anežky. Velká pozornost je v nich věnována Anežčinu milostnému vztahu ke švagru Janovi a v druhé půli románu ideovému sbližování Václava s Bedřichem Pryllem, představitelem komunistické inteligence 30. let. Pod jeho vlivem Václav nachází své místo v odporu proti nacismu a po válce vstupuje do komunistické strany. Společensko-politický román z prostředí českých intelektuálů o atmosféře a důsledcích stalinismu.

Román, uvedený motem z J. A. RIMBAUDA, je rozdělen do čtyř částí , v nichž se střídají kapitoly… dvojího druhu. Jedny jsou označovány titulem Ze zápisků padesátiletého, obsahují deníkové záznamy hlavní postavy, historika Václava Havlína, a sahají od r. 1949 do začátku 60. let . Druhé mají samostatné názvy, ale současně i společný podtitul Stará fotografie, jako celek vytvářejí kroniku rodiny Havlínů a zabírají dlouhé období od r. 1911 do r. 1945. Havlínovy zápisky se soustřeďují hlavně na dobu všeobecné podezřívavosti a vykonstruovaných procesů v 50. letech. Václav prochází totalitní mašinérií zdánlivě nedotčen, sám se nestává její obětí. Jinak se však vede jeho příteli Bedřichu Pryllovi. Václav se sice brání uvěřit v Bedřichovu vinu, na druhé straně však odmítá přiznat omyl komunistické strany, nemluvě už vůbec o zlé vůli. Ujme se Pryllovy dívky Heleny Killerové, a když je přítel odsouzen, ožení se s ní. Odhalení Stalinova kultu v r. 1956 dává Václavovi odpověď na dilemata a nejistoty uplynulých let. Když je pak Pryll propuštěn z vězení, vzdá se Václav Heleny a umožní jí, aby se k Bedřichovi vrátila. Staré fotografie sahají až ke sňatku Václavových rodičů Františka a Anežky. Velká pozornost je v nich věnována Anežčinu milostnému vztahu ke švagru Janovi a v druhé půli románu ideovému sbližování Václava s Bedřichem Pryllem, představitelem komunistické inteligence 30. let. Pod jeho vlivem Václav nachází své místo v odporu proti nacismu a po válce vstupuje do komunistické strany.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	497
Jazyk:	česky
Edice:	73. svazek ed. 73. svazek ed. Klíč, Knihovna lidové četby
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2024 10:34
Číslo položky:	1054622

O autorovi

Bohuslav Březovský

Bohuslav Březovský byl český prozaik a dramatik. Psal zejména psychologické romány a také se věnoval tvorbě pro mládež. V Poličce absolvoval reálné gymnázium a pak pokračoval ve studiích v Praze, na Karlově univerzitě. Zvolil si obory právo a pak i filozofii. V letech 1936 až 1938 byl redaktorem Národního osvobození a pak v letech 1939 – 1941 pracoval v nakladatelství Melantrich a Orbis. V roce 1944 byl zatčen a zbytek války strávil v koncentračním táboře Kalek u Chomutova pro manžele židovek a tzv. židovské míšence . Po návratu pracoval opět v Národním osvobození. V období 1948 – 1951 byl zaměstnán v Československém státním filmu. Dalším zaměstnavatelem mu bylo v letech 1951 – 1955 nakladatelství Československý spisovatel, byl zde redaktorem stejně, jako v dalším zaměstnání v časopisu Květen, kde pracoval v letech 1955 – 1957. Potom byl spisovatelem z povolání. V období normalizace po roce 1970 měl potíže s vydáváním knih. Byl zetěm spisovatele Karla Nového. Březovský napsal sedm románů a řadu povídek a pohádek. Jeho románová tvorba navazuje na tradici psychologické prózy. analyzuje postavení a komplikované dozrávání člověka ve světě sociálních a etických převratů. V Poličce je po něm od roku 2017 pojmenovaná ulice v nové zástavbě vznikající směrem na město Bystré.

Více od autora