František Branislav
Večer u studny

1963 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nová sbírka lyriky laureáta státní ceny Františka Branislava je přes své intimní zabarvení poesií, která tlumočí důvěrné city společné všem lidem, jejich touhu po prostém štěstí a po životě v míru. Je to kniha proniknutá velkou láskou k rodné zemi, ke kraji, k lidem, kniha, která pro svou slunečnou víru v krásu života …a světa pomáhá žít, pracovat i bojovat. Nová sbírka lyriky laureáta státní ceny Františka Branislava je přes své intimní zabarvení poesií, která tlumočí důvěrné city společné všem lidem, jejich touhu po prostém štěstí a po životě v míru. Je… to kniha proniknutá velkou láskou k rodné zemi, ke kraji, k lidem, kniha, která pro svou slunečnou víru v krásu života a světa pomáhá žít, pracovat i bojovat.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vzhledem ke stáří

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	45 Kč
	Stav Dobrý vzhledem ke stáří	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý vzhledem ke stáří
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	54
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Peterka
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Klub přátel poezie. Výběrová řada
Vydání:	Vyd. 3., definitivní, V KPP 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2023 15:7
Číslo položky:	636369

O autorovi

František Branislav

František Branislav , vlastním jménem František Blecha, byl český básník. František Branislav byl syn berounského hostinského Františka Blechy a matky Antonie, rozené Dvořákové. Dětství strávil ve Strašicích u Rokycan. Gymnázium začal sice studovat v Praze, ale již toku 1913 se s rodiči přestěhoval do Počapel u Králova Dvora a přestoupil ma gymnázium v Berouně, kde roku 1921 maturoval. Ještě jako student gymnázia vystoupil z římskokatolické církve. Po maturitě začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a studium dokončil roku 1926. Po absolvování vojenské služby pracoval v letech 1928–1945 jako úředník Všeobecného penzijního ústavu a zároveň byl knihovníkem Skandinávského a nizozemského ústavu. Od roku 1945 byl literárním referentem Československého rozhlasu, v letech 1952–1955 šéfredaktorem Literárních novin a v letech 1955–1958 šéfredaktorem časopisu Nový život. Současně působil do roku 1959 jako lektor severských literatur na FF UK. Pak se již věnoval zcela literatuře. Byl dvakrát ženat . Je pochován na hřbitově v Praze-Modřanech. Jeho literární počátky spadají již do dob gymnazijního studia. V Praze se účastnil rušného literárního života a přispíval do různých novin a časopisů . Svůj literární pseudonym si zvolil podle kovolijce Josefa Branislava Mencla z Hořovic, který patřil do kruhu přátel Boženy Němcové. Pro jeho tvorbu měly zvláštní význam jeho cesty do Německa, Dánska a skandinávských zemí a rovněž i poválečné cesty do Polska, Černomoří a Řecka. Ústředním tématem jeho lyrické poezie byl vztah k přírodě, do kterého se promítaly motivy milostné a láska k domovu. Koncem třicátých let se v jeho poezii objevila úzkost o osud vlastního národa. V padesátých letech se ani Branislav neubránil teh...

Více od autora