František Branislav
Večer u studny

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sbírka intimní lyriky obsahuje verše smyslového okouzlení láskou, přírodou a chlapeckým vzpomínáním, z jednotlivých básní zní živelná touha po kráse života a štěstí, úzkost z jejich pomíjivosti. Sbírka intimní lyriky obsahuje verše smyslového okouzlení láskou, přírodou a chlapeckým vzpomínáním, z jednotlivých básní zní živelná touha po kráse života a štěstí, úzkost z jejich pomíjivosti.

s kódem LETO26: 41 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	39
Jazyk:	česky
Edice:	140. svazek ed. 140. svazek ed. České básně
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 9. 2023 13:50
Číslo položky:	651882

O autorovi

František Branislav

František Branislav , vlastním jménem František Blecha, byl český básník. František Branislav byl syn berounského hostinského Františka Blechy a matky Antonie, rozené Dvořákové. Dětství strávil ve Strašicích u Rokycan. Gymnázium začal sice studovat v Praze, ale již toku 1913 se s rodiči přestěhoval do Počapel u Králova Dvora a přestoupil ma gymnázium v Berouně, kde roku 1921 maturoval. Ještě jako student gymnázia vystoupil z římskokatolické církve. Po maturitě začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a studium dokončil roku 1926. Po absolvování vojenské služby pracoval v letech 1928–1945 jako úředník Všeobecného penzijního ústavu a zároveň byl knihovníkem Skandinávského a nizozemského ústavu. Od roku 1945 byl literárním referentem Československého rozhlasu, v letech 1952–1955 šéfredaktorem Literárních novin a v letech 1955–1958 šéfredaktorem časopisu Nový život. Současně působil do roku 1959 jako lektor severských literatur na FF UK. Pak se již věnoval zcela literatuře. Byl dvakrát ženat . Je pochován na hřbitově v Praze-Modřanech. Jeho literární počátky spadají již do dob gymnazijního studia. V Praze se účastnil rušného literárního života a přispíval do různých novin a časopisů . Svůj literární pseudonym si zvolil podle kovolijce Josefa Branislava Mencla z Hořovic, který patřil do kruhu přátel Boženy Němcové. Pro jeho tvorbu měly zvláštní význam jeho cesty do Německa, Dánska a skandinávských zemí a rovněž i poválečné cesty do Polska, Černomoří a Řecka. Ústředním tématem jeho lyrické poezie byl vztah k přírodě, do kterého se promítaly motivy milostné a láska k domovu. Koncem třicátých let se v jeho poezii objevila úzkost o osud vlastního národa. V padesátých letech se ani Branislav neubránil teh...

Více od autora