Jaroslav Štika
Valaši a Valašsko : o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších

2007 | Nakladatelství Valašské muzeum v přírodě

Stav

Velmi dobrý

obal s oděrkami, včetně přílohy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obal s oděrkami, včetně přílohy
Vazba:	pevná s obálkou, sešit, ochranný obal
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025408361
ISBN:	9788025408360
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	V Rožnově pod Radhoštěm
Vystaveno:	5. 8. 2025 11:2
Číslo položky:	1331235

O autorovi

Jaroslav Štika

Jaroslav Štika byl valašský národopisec, sběratel lidové kultury a dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Narodil se 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm v rodině melioračního zemědělského mistra. Po maturitě v roce 1950 na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1951–1955 absolvoval vysokoškolská studia etnografie a historie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně u univerzitního profesora Antonína Václavíka. V roce 1955 krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956–1971 byl zaměstnán jako vědecký pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde v roce 1962 obhájil u univerzitního profesora Josefa Macůrka kandidátskou práci Karpatské salašnictví na východní Moravě. Roku 1972 se ve funkci ředitele vrátil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea, došlo k rozšíření Valašské dědiny a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci tzv. živého muzea. Programovou skladbu muzea obohatil o množství nových národopisných a folklorních pořadů. V roce 1972 založil a dlouhá léta vedl vedl pěvecký sbor Polajka. Jako ředitel Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti otevřel Rožnovské muzeum nejen souborům z blízkého zahraničí, ale po roce 1989 i krajanským spolkům. Ve funkci ředitele muzea zůstal až do doby svého odchodu do důchodu na jaře 1999. Působil též jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku, angažoval se rovněž v mezinárodních organizacích. V letech 1984–1990 vykonával funkci viceprezidenta Svazu evropských muzeí v přírodě, působil jako prezident sekce České republiky v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění či jako předseda s...

Více od autora