Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Národopis a folklor
Jaroslav Štika
Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vzn...

Jaroslav Štika
Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj

1973 | Nakladatelství Profil

Vedle historické literatury a pramenů používá autor ve větší míře i materiálu etnografického. V úvodní kapitole vymezuje obsah pojmu etnografického regionu a všímá si názorů na valašskou otázku v odborné literatuře. Jádro studie tvoří pojednání o vzniku a vývoji etnografického regionu Moravského Valašska a stanovení je…ho územního rozsahu, který se měnil s vývojem lidové kultury. Vedle historické literatury a pramenů používá autor ve větší míře i materiálu etnografického. V úvodní kapitole vymezuje obsah pojmu etnografického regionu a všímá si názorů na valašskou otázku v odbo…rné literatuře. Jádro studie tvoří pojednání o vzniku a vývoji etnografického regionu Moravského Valašska a stanovení jeho územního rozsahu, který se měnil s vývojem lidové kultury.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami, včetně přílohy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami, včetně přílohy
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	87 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	15. 8. 2025 12:47
Číslo položky:	1346711

O autorovi

Jaroslav Štika

Jaroslav Štika byl valašský národopisec, sběratel lidové kultury a dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Narodil se 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm v rodině melioračního zemědělského mistra. Po maturitě v roce 1950 na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1951–1955 absolvoval vysokoškolská studia etnografie a historie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně u univerzitního profesora Antonína Václavíka. V roce 1955 krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956–1971 byl zaměstnán jako vědecký pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde v roce 1962 obhájil u univerzitního profesora Josefa Macůrka kandidátskou práci Karpatské salašnictví na východní Moravě. Roku 1972 se ve funkci ředitele vrátil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea, došlo k rozšíření Valašské dědiny a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci tzv. živého muzea. Programovou skladbu muzea obohatil o množství nových národopisných a folklorních pořadů. V roce 1972 založil a dlouhá léta vedl vedl pěvecký sbor Polajka. Jako ředitel Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti otevřel Rožnovské muzeum nejen souborům z blízkého zahraničí, ale po roce 1989 i krajanským spolkům. Ve funkci ředitele muzea zůstal až do doby svého odchodu do důchodu na jaře 1999. Působil též jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku, angažoval se rovněž v mezinárodních organizacích. V letech 1984–1990 vykonával funkci viceprezidenta Svazu evropských muzeí v přírodě, působil jako prezident sekce České republiky v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění či jako předseda s...

Více od autora