Ctibor Rybár
V rytmu krásy a radosti

1960 | Sportovní a turistické nakladatelství

Obrazová publikace dokumentuje patnáctileté úsilí čs. tělovýchovy a sportu, naši účast na olympijských hrách a národní tělovýchovné slavnosti. Reportážní snímky a portréty jsou doprovázeny textem a tabulkami výkonu a rekordů. Obrazová publikace dokumentuje patnáctileté úsilí čs. tělovýchovy a sportu, naši účast na olympijských hrách a národní tělovýchovné slavnosti. Reportážní snímky a portréty jsou doprovázeny textem a ta…bulkami výkonu a rekordů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	[174]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2024 13:17
Číslo položky:	1023674

O autorovi

Ctibor Rybár

Ctibor Rybár byl dlouholetý šéfredaktor Nakladatelství Olympia a autor řady průvodců po Československu a především pak knih, zabývajících se Prahou. Narodil se do židovské rodiny, otci Zigmundovi Fischerovi a matce Stefanii Ecksteinové. V březnu 1941 nastoupil vojenskou službu u VI. pracovného práporu jako robotník-Žid, po půl roce však byl na základě falešné lékařské zprávy propuštěn do civilu. Následně ilegálně překročil hranice do Maďarska, kde zůstal žít s falešnou identitou. Koncem roku 1942 byl zatčen, na poslední chvíli se mu však podařilo uniknout z transportu. S novou falešnou identitou žil nadále v Budapešti až do konce roku 1943, kdy byl opět zatčen. V budapešťské věznici Markó zůstal do prosince roku 1944, kdy byl na rozkaz falešného důstojníka SS propuštěn. Konec války ho pak zastihl v jednom z chráněných domů Raoula Wallenberga. Po válce si změnil jméno z Fischera na Rybára a přestěhoval se do Prahy. Tam vystudoval práva a začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, později působil jako legační tajemník na československé ambasádě v Ankaře a jako generální konzul v Istanbulu. Konec diplomatické kariéry přišel v roce 1953, kdy byl zatčen jako člen sionisticko-trockistické skupiny kolem Artura Londona a obžalován z velezrady. Vězněn byl dva měsíce a i když nakonec odsouzen nebyl, na své původní místo na ministerstvu se vrátit již nesměl. Zaměstnání našel až ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport, odkud odešel do Nakladatelství Olympia, kde byl od 60. let až do roku 1984 šéfredaktorem. Z tohoto místa se zasloužil o vydávání knih Jana Wericha, Miroslava Horníčka, Waldemara Matušky, Oty Pavla a dalších. Pro českého čtenáře pak objevil knihy Dicka Francise. Během svého působení v Olympii napsal několik průvodců po Praze a Československu. V publikační činnosti pokračoval i po odchodu do důchodu. V roce 1991 vydal své asi nejdů...

Více od autora