Josef Kořenský
V cizině : kulturní obrázky pro mládež

1921 | Nakladatelství A. Storch syn

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

prasklé desky a vazba, drží pohromadě, odřené desky s fleky přelepené na hřbetu, razítka obecné školy, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená prasklé desky a vazba, drží pohromadě, odřené desky s fleky přelepené na hřbetu, razítka obecné školy, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 49 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba povolená u úvodní straně, drží, odřené desky, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, drží pohromadě
Vazba:	pevná
Počet stran:	310
Jazyk:	česky
Vydání:	2., zcela nové vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 6. 2024 9:1
Číslo položky:	872503

O autorovi

Josef Kořenský

Josef Kořenský v Knize narozených Jozef Korzensky byl český cestovatel, pedagog a spisovatel. Narodil se jako druhé z pěti dětí v Sušně u Nových Benátek na Mladoboleslavsku do chudé zemědělské rodiny Václava Kořenského a Anny Kořenské-Krouské. Jeho sestry Anna a Marie později třicet let provozovaly proslulý hotel s evropskou kuchyní v Turecku, který Kořenský několikrát navštívil, ve stáří se obě staraly o bratrovu domácnost. Vystudoval reálku v Mladé Boleslavi, kde patřil k nejnadanějším žákům. Od malička měl vztah k zeměpisu a přírodopisu, což mu zůstalo na celý život. Během učitelských studií v Praze se v domě U Halánků seznámil s řadou cestovatelů, mimo jiné i se stejně starým Emilem Holubem, se kterým se doživotně přátelil. Jako nadšený přírodovědec působil též v pražském muzeu, kde asistoval Antonínu Fričovi. Zajímal se o geologii, mineralogii, paleontologii a entomologii. Svou učitelskou kariéru začal v Radnicích na Rokycansku v roce 1867 jako podučitel, od roku 1871 pokračoval jako učitel v Litomyšli, od roku 1874 již působil v Praze na Smíchově. V měšťanské dívčí škole učil sedmnáct let, v roce 1891 byl jmenován ředitelem. Praha poskytla Kořenskému kulturní a vzdělávací příležitosti, kterých maximálně využíval. Svou celoživotní cestovatelskou zálibu provozoval v době prázdnin a po odchodu do penze v roce 1908 jí mohl věnovat veškerý svůj čas. Nikdy se neoženil. Svou první větší cestu uskutečnil již během pobytu v Litomyšli, v roce 1872 navštívil Alpy. Následovaly další cesty po Evropě, na které se vydával téměř pravidelně. Kromě učitelských prázdnin měl také výhodu v tom, že ho finančně podporovali jednotlivci jako Vojta Náprstek, František Ringhoffer, ale i spolky jako byl Svatobor, spolu se smíchovskou městskou radou, školskými úřady, vídeňským ministerstvem kultu a vyučování a dalšími institucemi. Jejich členové i jednotlivci si totiž byli jisti, že Kořenského cesta přine...

Více od autora