Alois Jirásek
V cizích službách : kus české anabase ; Ze zlatého věku v Čechách

1950 | Nakladatelství Mladá fronta

Děj pov. "V cizích službách" se odehrává na samém zač. 16. st., v době krále Vladislava II., nástupce Jiřího z P. Husitská tradice byla tehdy ještě nejen živá, ale i vládnoucí. Avšak nová protistředověká podoba husitství zvrhá se tu v uvolnění všech řádů, v nevázanost zejména vyšších dvou stavů: panského a rytířského. …Zemané a páni slouží vojensky komukoli a jsouce v míru přáteli a v nejlepší shodě, jsou stejně ochotni v zjednané vojenské službě zabíjet jeden druhého. T. zv. bavorská válka neměla pro Čechy valného významu. Šlo o osobní osud falekraběte Ruprechta. Jeník z Mečova se jím dává strhnout a naverbuje pro něho dosti značné vojsko. Ale i na druhé strané bojují Češi, ba dokonce i v něm. službách. Na tomto poklesku někdejších husit. bojovníků ukazuje J., čím byla doba Vladisl. II., krále "Dobře", kdy si u nás každý dělal co chtěl a země klesala. - Název J. povídky z konce 16. st. by měl vlastně znít "Ze zlatého věku v Č." Není v celé naší literatuře práce, která by s takovou otevřeností strhávala toto "zlato". Jir. se také nijak nezdržuje líčením pozlátka, v němž jiní viděli hl. znak doby. Co žil lid, co široké vrstvy národa - to je mu i zde to hlavní. A odpověď jeho na tyto otázky je přímo zdrcující. - Časově poslední J. práce o době husitské. Děj pov. "V cizích službách" se odehrává na samém zač. 16. st., v době krále Vladislava II., nástupce Jiřího z P. Husitská tradice byla tehdy ještě nejen živá, ale i vládnoucí. Avšak nová protistředov…ěká podoba husitství zvrhá se tu v uvolnění všech řádů, v nevázanost zejména vyšších dvou stavů: panského a rytířského. Zemané a páni slouží vojensky komukoli a jsouce v míru přáteli a v nejlepší shodě, jsou stejně ochotni v zjednané vojenské službě zabíjet jeden druhého. T. zv. bavorská válka neměla pro Čechy valného významu. Šlo o osobní osud falekraběte Ruprechta. Jeník z Mečova se jím dává strhnout a naverbuje pro něho dosti značné vojsko. Ale i na druhé strané bojují Češi, ba dokonce i v něm. službách. Na tomto poklesku někdejších husit. bojovníků ukazuje J., čím byla doba Vladisl. II., krále "Dobře", kdy si u nás každý dělal co chtěl a země klesala. - Název J. povídky z konce 16. st. by měl vlastně znít "Ze zlatého věku v Č." Není v celé naší literatuře práce, která by s takovou otevřeností strhávala toto "zlato". Jir. se také nijak nezdržuje líčením pozlátka, v němž jiní viděli hl. znak doby. Co žil lid, co široké vrstvy národa - to je mu i zde to hlavní. A odpověď jeho na tyto otázky je přímo zdrcující. - Časově poslední J. práce o době husitské.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce prohnuté desky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce prohnuté desky	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý chyba tisku na obálce	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	394
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu, 12. svazek ed. 12. svazek ed. Spisy Aloise Jiráska
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 3. 2024 9:56
Číslo položky:	780372

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora