Alexander Schütz: Úvod do fyzikální chemie

Alexander Schütz, Rudolf Brdička, Mirko Kalousek
Úvod do fyzikální chemie

1963 | Státní nakladatelství technické literatury

Určeno pracovníkům s vyš. technickým vzděláním v závodech a ve výzkumu plastických hmot a kaučuku a studentům na vysokých školách chemicko-technologických. Z ruského originálu "Kratkije očerki po fiziko-chimii polymerov" přeložili Miroslav Kubín a Jiří Vodňanský. Kniha pojednává o molekulární stavbě a fyzikálních vlast…nostech polymerů, jejich sklovitém, kaučukovitém, plastickém a krystalickém stavu, o vzniku a morfologii krystalických struktur, velké deformaci a orientaci amorfních polymerů, o dvousložkových systémech a rozpustnosti polymerů a o jejich koncentrovaných roztocích. Určeno pracovníkům s vyš. technickým vzděláním v závodech a ve výzkumu plastických hmot a kaučuku a studentům na vysokých školách chemicko-technologických. Z ruského originálu "Kratkije očerki po fizi…ko-chimii polymerov" přeložili Miroslav Kubín a Jiří Vodňanský. Kniha pojednává o molekulární stavbě a fyzikálních vlastnostech polymerů, jejich sklovitém, kaučukovitém, plastickém a krystalickém stavu, o vzniku a morfologii krystalických struktur, velké deformaci a orientaci amorfních polymerů, o dvousložkových systémech a rozpustnosti polymerů a o jejich koncentrovaných roztocích.

Stav

Dobrý

vpisky tužkou

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vpisky tužkou
Vazba:	pevná
Počet stran:	315
Jazyk:	česky
Edice:	Řada chemické literatury
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2023 8:59
Číslo položky:	578665

O autorech

Rudolf Brdička

RNDr. Rudolf Brdička, DrSc. byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálně-chemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltného a stal se doktorem přírodních věd. Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Czechoslovak Chemical Communications. Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova....

Více od autora