Vlasta Pittnerová
Uschlá kytice

1958 | Krajské nakladatelství

Výbor z rozsáhlého literárního díla oblíbené české spisovatelky z konce minulého století obsahuje čtyři povídky: Babička Michalcova, Matka, Hejkali a Výměnkář. Jejich náměty jsou čerpány, jako u většiny autorčiných próz, z Českomoravské vysočiny. Spisovatelka v nich vypráví o těžkém životě tkalců, dřevařů a podruhů a u…kazuje, jak vrchnost úmyslně udržovala vesnický lid v nevědomosti a pověrách. Výbor z rozsáhlého literárního díla oblíbené české spisovatelky z konce minulého století obsahuje čtyři povídky: Babička Michalcova, Matka, Hejkali a Výměnkář. Jejich náměty jsou čerpány, jako u větši…ny autorčiných próz, z Českomoravské vysočiny. Spisovatelka v nich vypráví o těžkém životě tkalců, dřevařů a podruhů a ukazuje, jak vrchnost úmyslně udržovala vesnický lid v nevědomosti a pověrách.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	159 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba povolená, knižní blok drží	Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	193, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Vysočina
Vydání:	1.vyd.
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	22. 7. 2025 13:30
Číslo položky:	1312721

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora