Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Národopis a folklor
Karel Adámek
Upomínky na Národopisnou výstavu českoslovansko...

Karel Adámek: Upomínky na Národopisnou výstavu českoslovanskou roku 1895

Karel Adámek
Matice lidu - ročník XXX. - čísla 4, 5 a 6 - Upomínky na Národopisnou výstavu českoslovanskou roku 1895 + Povídky + Obrazy z Tunisu

1896 | Nakladatelství Edv. Grégr

Obsažené svazky:

Povídky 1896 (158 s.)
Obrazy z Tunisu, drobné črty z cest 1896 (135 s.)
Upomínky na Národopisnou výstavu českoslovanskou roku 189... 1896 (166 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	3 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	158 + 135 + 166
Jazyk:	česky
Překladatel:	Pavel Projsa
Edice:	Matice lidu, 6. svazek ed. 6. svazek ed. Matice lidu ročník XXX.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2024 15:16
Číslo položky:	975443

O autorech

Karel Adámek

Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...

Více od autora