Knihy
Beletrie
Ostatní beletrie
Eda Kriseová
Křížová cesta kočárového kočího

Eda Kriseová
Křížová cesta kočárového kočího

1990 | Nakladatelství ATLANTIS NAKLADATELSTVÍ

V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Aut…orčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jménu takzvaného pokroku. V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším pří…padě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jménu takzvaného pokroku.

Vyberte kus

Stav

Nová

bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 7. 4. 2026

	Stav Nová bez obálky	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 7. 4. 2026	99 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	119
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071080012
ISBN:	9788071080015
Vydání:	Vydání v ČSFR 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	29. 1. 2026 10:19
Číslo položky:	1553710

O autorovi

Eda Kriseová

Eda Kriseová je česká novinářka a spisovatelka. Je členkou PEN klubu, Obce spisovatelů, Kafkovy společnosti a správní rady Nadace Central and Eastern European Book Project v Amsterodamu. Po maturitě v roce 1957 vystudovala Institut novinářství a osvěty na Univerzitě Karlově, kterou absolvovala v roce 1963. Poté se stala novinářkou v časopise Mladý svět, kde působila až do roku 1968. V roce 1969 byla reportérkou v časopise Listy. Po zákazu Listů nemohla publikovat ani pracovat v publicistice, proto se koncem roku 1969 stala asistentkou v Ústavu pro teorii a dějiny sdělovacích prostředků při UK. V letech 1974 až 1976 pracovala v universitním archivu, poté byla nucena také toto místo opustit a pracovala zcela mimo obor. V listopadu 1989 byla členkou Koordinačního centra Občanského fóra a mluvčí Václava Havla. Od ledna 1990 do rezignace V. Havla v červenci 1992 byla poradkyní prezidenta, od roku 1991 působila také jako ředitelka sekce Stížnosti a milosti prezidentské kanceláře. Od července 1992 se věnuje jen literární činnosti. Přednášela na George Washington University ve Washingtonu a absolvovala autorská čtení v řadě zemí. Začínala jako reportérka, její reportáže byly velmi často z exotických zemí. S vlastní literární tvorbou začala až po roce 1972, kdy ji bylo znemožněno pracovat v oboru žurnalistiky.

Více od autora