Knihy
Technika a technologie
Strojírenství
Bohumil Konečný
Úplná mechanisace kontrolních a měřících prací...

Bohumil Konečný: Úplná mechanisace kontrolních a měřících prací

Bohumil Konečný, A. N Žuravlev, A. T Draudin
Úplná mechanisace kontrolních a měřících prací

1952 | Nakladatelství Průmyslové vydavatelství

Vyberte kus

Stav

Dobrý

označení knihovny

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý označení knihovny	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý razítko knihovny	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	104
Jazyk:	česky
Překladatel:	B Konečný
Edice:	Knižnice kovoprůmyslu
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2024 14:43
Číslo položky:	1023835

O autorech

Bohumil Konečný

Bohumil Konečný, známý pod přezdívkou Bimba , byl český malíř a ilustrátor. V roce 1935 poprvé upozornil na svůj talent, když nakreslil velkou karikaturu profesorského sboru své školy – tzv. Kulometnou rotu. Jeho velkým vzorem byl Zdeněk Burian, který byl touto kresbou nadšen. Po ukončení plzeňské reálky studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského. Brzy však německá okupace a uzavření vysokých škol jeho studia ukončila. Znám je zejména spoluprací se svým přítelem Jaroslavem Foglarem . V roce 1942 ilustroval Foglarovu knihu Přístav volá, ve spolupráci pokračovali v 60. letech kdy Konečný společně s Gustavem Krumem ilustrovali další Foglarovy knihy . Na konci 60. let také od Jaroslava Foglara obdržel nabídku, aby navázal v ilustrování Rychlých šípů na zemřelého Jana Fischera, na spolupráci se však nedohodli. Seriál Rychlé šípy nakonec ilustroval Marko Čermák. V období předválečném a válečném byl autorem mnoha ilustrací pro časopisy Ahoj, Humoristické listy, Rozruch i Foglarova Mladého hlasatele. V Mladém hlasateli i v poválečném časopise Vpřed ilustroval Konečný hlavně dobrodružné povídky Otakara Batličky. Často kreslil časopisecké obálky, z nichž asi nejznámější je obálka s Rychlými šípy z časopisu Vpřed. Věnoval se rovněž reklamním ilustracím, například pro firmy Baťa, Sigma, Prazdroj, Petrof, Jablonex a Okula Nýrsko. Jeho oblíbeným tématem byly také ženy – kreslil tzv. pin-up girls, sexbomby často propagující určitý výrobek. Po zestátnění československého průmyslu po roce 1948 se počet těchto reklamních zakázek postupně minimalizoval. S úbytkem tuzemské reklamy jako takové, byl v prostředí socialistického realismu stále méně uplatnitelný i pro své zaškatulkování mezi „zápaďácké kreslíře...

Více od autora