Ignát Herrmann
U snědeného krámu

1982 | Nakladatelství Československý spisovatel

Na Josefa, tedy 19. března, otevřel si Martin Žemla krám. Osamocen za pultem přemýšlel, proč si myslel, jak snadno zbohatne. Kolik jiných provozovatelů živí se nyní jinou prací. Ale vzápětí se zaradoval, protože jeho prvním zákazníkem byl kudrnatý klučina. Děti a lehké děvy jako první nakupující přinášejí štěstí. Celod…enním návštěvníkem stal se rotmistr Kyllian. Byl vysloužilým vojákem a nedělal nic jiného, než že se potuloval po městě, po obchodech, po známých. Rozséval pomluvy i vtipy, byl přátelský, s každým se hned dal do řeči. Randová, Žemlova pomocnice, však Kylliana nemohla vystát...

Pesimistický román z pražského kupeckého prostředí líčí historii nešťastného kupce Martina Žemly. Na Josefa, tedy 19. března, otevřel si Martin Žemla krám. Osamocen za pultem přemýšlel, proč si myslel, jak snadno zbohatne. Kolik jiných provozovatelů živí se nyní jinou prací. Ale vzápětí se zaradov…al, protože jeho prvním zákazníkem byl kudrnatý klučina. Děti a lehké děvy jako první nakupující přinášejí štěstí. Celodenním návštěvníkem stal se rotmistr Kyllian. Byl vysloužilým vojákem a nedělal nic jiného, než že se potuloval po městě, po obchodech, po známých. Rozséval pomluvy i vtipy, byl přátelský, s každým se hned dal do řeči. Randová, Žemlova pomocnice, však Kylliana nemohla vystát...

Pesimistický román z pražského kupeckého prostředí líčí historii nešťastného kupce Martina Žemly.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	408
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Kamil Lhoták
Edice:	Slunovrat. Ilustrovaná řada
Vydání:	Vydání dvacáté, v ČS druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2024 9:2
Číslo položky:	974808

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora