Alois Jirásek
U nás : Díl 1-4

1952 | Nakladatelství Brázda

Kniha, kterou předkládáme čtenáři, se zabývá úsekem dějin našeho národního obrození, který dosud nebyl našimi historiky důkladněji zpracován. Jsou to pochody ruských vojsk pod vedením velkého ruského vojevůdce Suvorova naším územím na bojiště do Italie a zpět v době, kdy se řada evropských států spojila v koalici proti… Napoleonově Francii; Suvorov byl velitelem sjednocených sil evropských mocnářů. Pochody ruských vojáků, styk s lidem největšího slovanského národa, který prokazoval na bojištích Evropy skvělou odvahu a bojovnost, působily na národní hrdost našeho lidu a mocně podnítily jeho národní uvědomění.

Autor se v prvních kapitolách své práce zabývá hospodářsko-společenskými změnami uvnitř naší společnosti na přelomu XVIII. a XIX. století, které byly předpokladem národního obrození. Příchod ruských vojsk a jejich pobyt v českých, moravských a slovenských městech a vesnicích je pak mocným popudem k širokému rozvoji národního obrození. Autor sleduje pochody jednotlivých částí Suvorovovy armády našimi zeměmi a shledává ohlas, jaký vyvolal bezprostřední styk našeho prostého lidu a pokrokové inteligence s hrdinnými ruskými vojáky. Hodně pozornosti věnuje autor přímo Suvorovovi, jeho vítězstvím, jeho přátelskému poměru k vojákům i jeho soukromému životu, jak se projevil na zastávkách v Praze i v jiných českých a slovenských městech.

Obsažná kniha, doplněná přílohami a dokumenty, soudobými obrázky a mapami Suvorovových pochodů, je dokladem živé a dávné tradice srdečného přátelství našeho lidu a lidu národů Sovětského svazu, tradice, která byla záměrně buržoasními historiky a politiky potlačována. Kniha nám živým a zajímavým způsobem pomáhá odhalovat přímo kořeny této tradice, jež zabíhají do všech nejmenších našich vesniček a míst; tam všude ruští vojáci prodlévali na svém pochodu a zasévali už tehdy do srdcí našich lidí lásku k mocné slovanské zemi, lásku, která nyní mohla rozkvést květem nej krásnějším. Kniha, kterou předkládáme čtenáři, se zabývá úsekem dějin našeho národního obrození, který dosud nebyl našimi historiky důkladněji zpracován. Jsou to pochody ruských vojsk pod vedením velkého ruského …vojevůdce Suvorova naším územím na bojiště do Italie a zpět v době, kdy se řada evropských států spojila v koalici proti Napoleonově Francii; Suvorov byl velitelem sjednocených sil evropských mocnářů. Pochody ruských vojáků, styk s lidem největšího slovanského národa, který prokazoval na bojištích Evropy skvělou odvahu a bojovnost, působily na národní hrdost našeho lidu a mocně podnítily jeho národní uvědomění.

Autor se v prvních kapitolách své práce zabývá hospodářsko-společenskými změnami uvnitř naší společnosti na přelomu XVIII. a XIX. století, které byly předpokladem národního obrození. Příchod ruských vojsk a jejich pobyt v českých, moravských a slovenských městech a vesnicích je pak mocným popudem k širokému rozvoji národního obrození. Autor sleduje pochody jednotlivých částí Suvorovovy armády našimi zeměmi a shledává ohlas, jaký vyvolal bezprostřední styk našeho prostého lidu a pokrokové inteligence s hrdinnými ruskými vojáky. Hodně pozornosti věnuje autor přímo Suvorovovi, jeho vítězstvím, jeho přátelskému poměru k vojákům i jeho soukromému životu, jak se projevil na zastávkách v Praze i v jiných českých a slovenských městech.

Obsažná kniha, doplněná přílohami a dokumenty, soudobými obrázky a mapami Suvorovových pochodů, je dokladem živé a dávné tradice srdečného přátelství našeho lidu a lidu národů Sovětského svazu, tradice, která byla záměrně buržoasními historiky a politiky potlačována. Kniha nám živým a zajímavým způsobem pomáhá odhalovat přímo kořeny této tradice, jež zabíhají do všech nejmenších našich vesniček a míst; tam všude ruští vojáci prodlévali na svém pochodu a zasévali už tehdy do srdcí našich lidí lásku k mocné slovanské zemi, lásku, která nyní mohla rozkvést květem nej krásnějším.

Obsažené svazky:

U nás, Nová kronika 1952 Kn. 1 (463, [2])
U nás, Nová kronika 1952 Kn. 2 (440, [2])
U nás, Nová kronika 1952 Kniha třetí (528, [2])
U nás, Nová kronika 1952 Kniha čtvrtá (464, [2])

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý Zašlé, odřené obálky	Skladem pro e-shop	~~249 Kč~~ 59 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 199 Kč
Stav Mírně opotřebená především obálky, zašlé, jinak v pořádku	KOMPLET Skladem pro e-shop	699 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	463 + 440 + 528 + 464
Jazyk:	česky
Edice:	26, 27, 28, 29. svazek ed. 26, 27, 28, 29. svazek ed. Jirásek, Alois: Odkaz národu, 26, 27, 28, 29. svazek ed. 26, 27, 28, 29. svazek ed. Spisy Aloise Jiráska, Odkaz národu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 1. 2026 14:22
Číslo položky:	1549633

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora