Lubomír Dorůžka
Tvář jazzu : paměti, dokumenty, vzpomínky

1964 | Nakladatelství Státní hudební vydavatelství

Otázka jazzu, jeho umělecké a společenské funkce byla u nás často probírána, ovšem ne vždy ze správného hlediska a s pravým porozuměním, což vedlo k četným omylům. Jazz nebyl chápán jako zvláštní hudební projev, ale ztotožňován s určitým životním názorem a životním stylem; ve srovnání s tzv. vážnou hudbou byl často nep…rávem přehlížen a bagatelizován, kdežto v kruzích zastánců naopak opřádán legendami a mýty. Je to snadno pochopitelné při nedostatku a těžké přístupnosti odborné literatury i přímých pramenů, vydaných v cizině. Kniha Dorůžky-Škvoreckého chce tomu odpomoci tím, že v pečlivém výběru dobových dokumentů předvádí nám „svět jazzu“ v jeho vývoji i složité sociální podmíněnosti. Zajisté nenahradí odborníkovi četbu úplné příslušné literatury, ale upozorňuje ho, kde ji hledat. Hlavně se však obrací k širokému kruhu jazzových zájemců a ctitelů. Pro ně přímými citacemi navozuje atmosféru, ze které se jazz rodí, ukazuje tvrdý život černošských hudebníků i fantastické úspěchy některých z nich, objasní, jak se jazz vyvíjí i obměňuje působením černošských talentů i pod vlivem společenských poměrů, vysvětluje, jak z hudby, jež byla původně výrazem citu, stává se symbol společenské vzpoury, jak spontánní inspirace hudebně neškolených hudebníků se stává uměleckým programem. Nezbytným předpokladem pro plné pochopení citovaných dokumentů, jež často ve zkratce zachycují nejednu lidskou tragédii a v úplnosti a vzájemném propojeni odpovídají na hlavní otázky jazzové problematiky, je předmluva Lubomíra Dorůžky, kterou vřele doporučujeme i těm čtenářům, kteří jsou jinak proti předmluvám zaujati. Otázka jazzu, jeho umělecké a společenské funkce byla u nás často probírána, ovšem ne vždy ze správného hlediska a s pravým porozuměním, což vedlo k četným omylům. Jazz nebyl chápán jako zvláštní hude…bní projev, ale ztotožňován s určitým životním názorem a životním stylem; ve srovnání s tzv. vážnou hudbou byl často neprávem přehlížen a bagatelizován, kdežto v kruzích zastánců naopak opřádán legendami a mýty. Je to snadno pochopitelné při nedostatku a těžké přístupnosti odborné literatury i přímých pramenů, vydaných v cizině. Kniha Dorůžky-Škvoreckého chce tomu odpomoci tím, že v pečlivém výběru dobových dokumentů předvádí nám „svět jazzu“ v jeho vývoji i složité sociální podmíněnosti. Zajisté nenahradí odborníkovi četbu úplné příslušné literatury, ale upozorňuje ho, kde ji hledat. Hlavně se však obrací k širokému kruhu jazzových zájemců a ctitelů. Pro ně přímými citacemi navozuje atmosféru, ze které se jazz rodí, ukazuje tvrdý život černošských hudebníků i fantastické úspěchy některých z nich, objasní, jak se jazz vyvíjí i obměňuje působením černošských talentů i pod vlivem společenských poměrů, vysvětluje, jak z hudby, jež byla původně výrazem citu, stává se symbol společenské vzpoury, jak spontánní inspirace hudebně neškolených hudebníků se stává uměleckým programem. Nezbytným předpokladem pro plné pochopení citovaných dokumentů, jež často ve zkratce zachycují nejednu lidskou tragédii a v úplnosti a vzájemném propojeni odpovídají na hlavní otázky jazzové problematiky, je předmluva Lubomíra Dorůžky, kterou vřele doporučujeme i těm čtenářům, kteří jsou jinak proti předmluvám zaujati.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	321 s., obr. příl., fot., rejstř
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Škvorecký
Edice:	Paměti, dokumenty, vzpomínky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 8. 2025 15:27
Číslo položky:	1353361

O autorovi

Lubomír Dorůžka

Lubomír Dorůžka byl český muzikolog, novinář, překladatel, hudební organizátor, hudební publicista a pedagog. Jeho syn Petr Dorůžka je také hudebním publicistou, vnuk David Dorůžka je kytaristou. Od mimořádného letního semestru roku 1945 do roku 1948 studoval hudební vědu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1948 na téže fakultě přešel na studium anglické a americké literatury, promoval roku 1950. Po škole nastoupil do Státního nakladatelství literatury, hudby a umění, později přejmenovaného na Odeon. Jeho překladatelské a publikační dílo je velice obsáhlé a neobyčejně bohaté. V roce 1963 byl odborným hudebním poradcem pro film Revue pro banjo. Až do úmrtí byl stálým přispěvatelem na hudebním webu Muzikus. V roce 1999 získal Cenu F. X. Šaldy za celoživotní dílo. Jednalo se také o dlouholetého spolupracovníka Českého rozhlasu, kde se po mnoho let věnoval popularizaci kvalitní populární hudby, zejména pak hudby jazzové. V roce 1971 Dorůžka odešel do zahraničního oddělení Supraphonu, kde měl na starost subdodavatelské nakladatelské smlouvy. Velmi cenná byla i jeho činnost organizační a dramaturgická. Celoživotním přítelem mu byl český spisovatel Josef Škvorecký. Jednalo se o velkého znalce celé rozsáhlé oblasti současné populární hudby, zejména pak americké černošské hudby včetně hudby jazzové, což bylo primární téma, kterému se věnoval po celý svůj život.

Více od autora