Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Edmund Husserl
Tradice vědy a skrývání smyslu

Edmund Husserl: Tradice vědy a skrývání smyslu

Edmund Husserl, Jacques Derrida
Tradice vědy a skrývání smyslu : komentář k Husserlovu Původu geometrie

2003 | Nakladatelství Oikoymenh

Spis zakladatele fenomenologie se zabýval statutem ideálních předmětů vědy, jejich konkrétních možností a technikami fenomenologického popisu. Výjimečnost textu spočívá v úsilí o vymezení nového typu dějinnosti: dějinnost ideálních předmětností podléhá zvláštním pravidlům, jež se odlišují od zákonitostí empirické hist…orie a pravidel ideálního obohacování. Přístup k samotné vědě musí být zajišťován dějinným názorem zcela nové formy! Derrida interpretuje ideovou pozici, kterou zakladatel fenomenologie zaujal ve spise "Původ geometrie", kde pro obecnou analýzu dějinného vývoje vědy využívá příkladu geometrie. Podrobným rozborem díla dochází k závěru, že pouze fenomenologie může nechat zjevit nekonečnou dějinnost a před Bytím - dějinami otevřít absolutní subjektivitu smyslu a odhalit absolutní transcendentální subjektivitu jako "čirou pasivně aktivní časovost" . Velice osobitá polemika nejen se samotným textem, ale i s námitkami některých fenomenologů vůči zakladateli tohoto trendu. Pc. L1e7b Spis zakladatele fenomenologie se zabýval statutem ideálních předmětů vědy, jejich konkrétních možností a technikami fenomenologického popisu. Výjimečnost textu spočívá v úsilí o vymezení nového typu… dějinnosti: dějinnost ideálních předmětností podléhá zvláštním pravidlům, jež se odlišují od zákonitostí empirické historie a pravidel ideálního obohacování. Přístup k samotné vědě musí být zajišťován dějinným názorem zcela nové formy! Derrida interpretuje ideovou pozici, kterou zakladatel fenomenologie zaujal ve spise "Původ geometrie", kde pro obecnou analýzu dějinného vývoje vědy využívá příkladu geometrie. Podrobným rozborem díla dochází k závěru, že pouze fenomenologie může nechat zjevit nekonečnou dějinnost a před Bytím - dějinami otevřít absolutní subjektivitu smyslu a odhalit absolutní transcendentální subjektivitu jako "čirou pasivně aktivní časovost" . Velice osobitá polemika nejen se samotným textem, ale i s námitkami některých fenomenologů vůči zakladateli tohoto trendu. Pc. L1e7b

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	163
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072980599
ISBN:	9788072980598
Edice:	Oikúmené
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 9. 2025 12:31
Číslo položky:	1379498

O autorech

Edmund Husserl

Edmund Husserl byl německý filosof moravského původu a zakladatel moderní fenomenologie. Edmund Husserl se narodil jako druhý syn židovského obchodníka, roku 1876 maturoval na německém gymnáziu v Olomouci a studoval matematiku, fyziku a filosofii nejprve v Lipsku, mimo jiné u W. Wundta, pak v Berlíně u matematiků K. Weierstrasse a L. Kroneckera a nakonec ve Vídni, kde roku 1882 promoval prací o variačním počtu. Zde se také setkal s Masarykem a snad i pod jeho vlivem pokračoval ve filosofii u F. Brentana. Prací O pojmu čísla se roku 1887 habilitoval v Halle, kde pak 14 let působil jako soukromý docent. Téhož roku si vzal ve Vídni Malvinu Steinschneiderovou, rovněž z Prostějova, a oba se dali pokřtít v evangelické církvi. Jeho Filosofie aritmetiky vzbudila kritický zájem logika G. Fregeho, který ji kritizoval kvůli psychologismu, tj. názoru, že matematické objekty mají psychologický původ, že plynou pouze z povahy lidského myšlení. Tuto kritiku vzal Husserl velmi vážně a dlouho pracoval na svém prvním velkém díle, Logická zkoumání I./II. , jež mu vyneslo profesuru v Göttingenu. Tam se seznámil s D. Hilbertem, W. Diltheyem, M. Schelerem, A. Koyrém a K. Jaspersem. Roku 1913 vydal Ideje k čisté fenomenologii. Po vypuknutí Světové války se připojil k vlasteneckému manifestu německých profesorů, za války však ztratil syna. 1916 byl povolán do Freiburgu jako nástupce H. Rickerta a 1918 založil Freiburskou fenomenologickou společnost. Jeho první asistentkou byla pozdější řeholnice Edith Steinová a od roku 1919 Martin Heidegger, který se roku 1928 stal jeho nástupcem. K Husserlovým žákům patřili také Eugen Fink, Dietrich von Hildebrand, Roman Ingarden, Ludwig Landgrebe, Jan Patočka a Edith Stein. Jako vážený emeritní profesor podnikl Husserl řadu přednáškových cest po Německu i do ciziny a napsal své poslední velké dílo, Krizi evropských věd, věnovanou otá...

Více od autora

Jacques Derrida

Jacques Derrida byl francouzský filozof považovaný za zakladatele dekonstrukce. Jeho dílo výrazně ovlivnilo také literární vědu a další obory v Evropě i v USA. Narodil se v Alžírsku v sefardské rodině, za války byl proto vyloučen ze škol a od roku 1949 žil v Paříži. Už ve studentských letech četl velké filosofy, například Nietzscheho, Rouseaua, Kierkegaarda, Bergsona, Heideggera, A. Gida nebo A. Camuse. Vystudoval prestižní gymnázium Louis-le-Grand a v letech 1952-1954 École normale supérieure, kde spřátelil se sociologem Pierre Bourdieu. V letech 1953-1954 pracoval v Husserlově archivu v Lovani a během studií ho dále ovlivnili Louis Althusser, Jean Hyppolite, Jean Cavaillès a Michel Foucault. Roku 1956 dostal stipendium na pobyt na Harvardově univerzitě, roku 1957 se oženil s psycholožkou M. Aucouturier, 1959 poprvé navštívil Prahu a po vojenské službě v Alžíru byl v letech 1960-1964 asistentem filosofie na Sorbonně. Roku 1964 poprvé přednášel v USA, na Johns Hopkins University v Baltimore; byl pak profesorem na Yale, na Cornell University a přednášel na mnoha dalších. V letech 1965-1983 působil jako docent dějin filosofie na École normale supérieure. Roku 1981 založil spolu s Jean-Pierre Vernantem francouzskou sekci Vzdělávací nadace Jana Husa na pomoc československým intelektuálům a přednášel v domácím semináři L. Hejdánka. Tajná policie mu do zavazadla vpašovala drogy, takže byl zatčen a vypovězen z ČSSR. Od roku 1983 až do smrti byl Derrida profesorem filosofie na EHESS v Paříži a zúčastňoval se i letních seminářů francouzsko-české Asociace Jana Husa. Je pochován na hřbitově v Ris-Orangis. Roku 1967 na sebe Derrida poprvé upozornil třemi závažnými spisy: „O gramatologii“ , „Hlas a fenomén“ a „Písmo a rozdíl“ . Celkem publikoval 80 knih a množství článků a rozhovorů. Jeho obtížné a čtenářsky náročné dílo se dá...

Více od autora