Knihy
Edmund Husserl
Krize evropských věd a transcendentální fenomen...

Edmund Husserl
Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie : úvod do fenomenologické filosofie

2024 | Academia - nakladatelství

Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře. Jádrem krize moderní doby je krize soudobé racionality, krize vědy, jejíž pojmy ztratily svůj původní… smysl v pozitivistickém scientismu. Klíčovým pojmem Husserlova systému, opěrným bodem a základním filosofickým problémem je tzv. předvědecký svět našeho života, jeho ontologie. Husserl věří v návrat víry v lidský rozum, ve filosofii, jejímž úkolem je odhalovat lidstvu, čím má být. Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní… evropské kultuře. Jádrem krize moderní doby je krize soudobé racionality, krize vědy, jejíž pojmy ztratily svůj původní smysl v pozitivistickém scientismu. Klíčovým pojmem Husserlova systému, opěrným bodem a základním filosofickým problémem je tzv. předvědecký svět našeho života, jeho ontologie. Husserl věří v návrat víry v lidský rozum, ve filosofii, jejímž úkolem je odhalovat lidstvu, čím má být.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 2. 4. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	615
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020033130
ISBN:	9788020033130
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. Europa
Vydání:	Vydání třetí, rozšířené
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2024 0:9
Číslo položky:	1015537

O autorovi

Edmund Husserl

Edmund Husserl byl německý filosof moravského původu a zakladatel moderní fenomenologie. Edmund Husserl se narodil jako druhý syn židovského obchodníka, roku 1876 maturoval na německém gymnáziu v Olomouci a studoval matematiku, fyziku a filosofii nejprve v Lipsku, mimo jiné u W. Wundta, pak v Berlíně u matematiků K. Weierstrasse a L. Kroneckera a nakonec ve Vídni, kde roku 1882 promoval prací o variačním počtu. Zde se také setkal s Masarykem a snad i pod jeho vlivem pokračoval ve filosofii u F. Brentana. Prací O pojmu čísla se roku 1887 habilitoval v Halle, kde pak 14 let působil jako soukromý docent. Téhož roku si vzal ve Vídni Malvinu Steinschneiderovou, rovněž z Prostějova, a oba se dali pokřtít v evangelické církvi. Jeho Filosofie aritmetiky vzbudila kritický zájem logika G. Fregeho, který ji kritizoval kvůli psychologismu, tj. názoru, že matematické objekty mají psychologický původ, že plynou pouze z povahy lidského myšlení. Tuto kritiku vzal Husserl velmi vážně a dlouho pracoval na svém prvním velkém díle, Logická zkoumání I./II. , jež mu vyneslo profesuru v Göttingenu. Tam se seznámil s D. Hilbertem, W. Diltheyem, M. Schelerem, A. Koyrém a K. Jaspersem. Roku 1913 vydal Ideje k čisté fenomenologii. Po vypuknutí Světové války se připojil k vlasteneckému manifestu německých profesorů, za války však ztratil syna. 1916 byl povolán do Freiburgu jako nástupce H. Rickerta a 1918 založil Freiburskou fenomenologickou společnost. Jeho první asistentkou byla pozdější řeholnice Edith Steinová a od roku 1919 Martin Heidegger, který se roku 1928 stal jeho nástupcem. K Husserlovým žákům patřili také Eugen Fink, Dietrich von Hildebrand, Roman Ingarden, Ludwig Landgrebe, Jan Patočka a Edith Stein. Jako vážený emeritní profesor podnikl Husserl řadu přednáškových cest po Německu i do ciziny a napsal své poslední velké dílo, Krizi evropských věd, věnovanou otá...

Více od autora