Zdeněk Thoma
Toulky po Japonsku

1987 | Nakladatelství Panorama

Není tomu tak dávno, kdy si lidé pod pojmem Japonsko představovali vycházející slunce, květy sakur, kouřící sopky, gejši, samuraje.
Dnes se však každému vybaví spíš názvy Honda, Toyota, Sony, Aiwa, Nikon, Asahi Pentax.
Od konce poslední války prošlo Japonsko bouřlivým rozvojem a stalo se třetí nejrozvinutější z…emí světa. Sympatické ovšem je, že se lidé v této zemi neobracejí zády k tradicím, že neodhazují zvyky, které se zdají být zastaralé. Naopak, nové myšlenky a nové vlivy se tu přetvářejí v duchu tradičních zvyklostí.
Japonci, kteří se snaží svou vyspělou technikou dosáhnout jedenadvacátého století, svými kořeny vyrůstají ze století devatenáctého. Snad právě proto zůstává Japonsko zemí zajímavou a exotickou, zemí, která si zachovává svou typickou odlišnost a charakter a přitahuje statisíce turistů. Zdeněk Thoma, fotograf a novinář, se snaží postihnout Japonsko v celém komplexu problémů, ale především nás seznamuje s Japonskem dnešním, moderním a mladým.
Je také spoluautorem knihy Umění japonských zahrad a autorem fotografií v obrazové publikaci Československé lidové kroje .

248 stran textu, 32 stran černobílé a 16 stran barevné přílohy, 7 map.

Druhé, doplněné vydání. Není tomu tak dávno, kdy si lidé pod pojmem Japonsko představovali vycházející slunce, květy sakur, kouřící sopky, gejši, samuraje.
Dnes se však každému vybaví spíš názvy Honda, Toyota, Sony, Aiwa…, Nikon, Asahi Pentax.
Od konce poslední války prošlo Japonsko bouřlivým rozvojem a stalo se třetí nejrozvinutější zemí světa. Sympatické ovšem je, že se lidé v této zemi neobracejí zády k tradicím, že neodhazují zvyky, které se zdají být zastaralé. Naopak, nové myšlenky a nové vlivy se tu přetvářejí v duchu tradičních zvyklostí.
Japonci, kteří se snaží svou vyspělou technikou dosáhnout jedenadvacátého století, svými kořeny vyrůstají ze století devatenáctého. Snad právě proto zůstává Japonsko zemí zajímavou a exotickou, zemí, která si zachovává svou typickou odlišnost a charakter a přitahuje statisíce turistů. Zdeněk Thoma, fotograf a novinář, se snaží postihnout Japonsko v celém komplexu problémů, ale především nás seznamuje s Japonskem dnešním, moderním a mladým.
Je také spoluautorem knihy Umění japonských zahrad a autorem fotografií v obrazové publikaci Československé lidové kroje .

248 stran textu, 32 stran černobílé a 16 stran barevné přílohy, 7 map.

Druhé, doplněné vydání.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

flíčky na ořízce

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý flíčky na ořízce	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý špinavá ořízka	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	243 , [32] černobílé fotografie, [16] barevné fotografie
Jazyk:	česky
Edice:	Cesty
Vydání:	2., doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2024 9:50
Číslo položky:	798116

O autorovi

Zdeněk Thoma

Zdeněk Thoma je český fotograf, publicista a cestovatel, původním povoláním chemik. Je členem Asociace profesionálních fotografů, Syndikátu novinářů ČR a Obce spisovatelů. V roce 1970 absolvoval roční cestu do Asie, kterou od té doby systematicky fotografuje. V osmadvaceti zemích tohoto kontinentu, hlavně v Japonsku, Číně, Tibetu, Nepálu, Indii a na Filipínách strávil přes sedm let života. Výsledkem jeho práce je řada cestopisů, obrazových publikací a více než 160 fotografických výstav. Nejvíce ho zajímá kulturní historie čaje, umění orientálních zahrad a krajina v proměnách světla. Zdeněk Thoma se narodil vojenskému lékaři MUDr. Otomaru Thomovi v Praze. Od svých dětských let fotografoval a sám si také snímky zpracovával. Když se ve svých čtrnácti letech vydal s ještě mladším kamarádem na cestu autostopem kolem republiky, napsal si z putování podrobný deník ilustrovaný kresbami a svými snímky, a tehdy se začalo formovat to, co ho baví a živí dodnes: fotografování, psaní, cestování. Studoval Vyšší průmyslovou školu chemickou v Praze, maturoval 1958. Po studiu pracoval jako chemik v laboratořích Kovohutě Hostivař, ale jeho záliba ve fotografování a první publikační úspěchy ho v roce 1964 přivedly k životu na volné noze. Intenzivně spolupracoval s časopisy MY 64, Student, Univerzita Karlova, Reportér a Mladý svět. Současně v letech 1964–1970 vykonával funkci organizačního vedoucího tehdy slavného bigbeatového Divadelního klubu Olympik se scénami ve Spálené ulici a v Divadle Sluníčko založeného populární dvojicí Miloslav Šimek a Jiří Grossmann. V letech 1967–1969 studoval obor fotografie na pražské FAMU, kde jeho profesory byli Ján Šmok, Ludvík Baran a na literaturu Milan Kundera, ale školu opustil kvůli cestování. Na sklonku pražského jara se mu podařilo zorganizovat Expedici Sakura – roční cestu čtyř kamarádů autostopem napříč Asií s cílem na Světové výstavě Expo ’70 v Japonsku. Tato dobrodružná cesta pozn...

Více od autora