Jiří Wolker
Těžká hodina

1959 | Státní pedagogické nakladatelství

Základem této druhé básnické sbírky, nazvané podle úvodní básně, jsou 3 balady, k nimž patří ještě několik dalších básní nezahrnutých původně do sbírky. Základem této druhé básnické sbírky, nazvané podle úvodní básně, jsou 3 balady, k nimž patří ještě několik dalších básní nezahrnutých původně do sbírky.

s kódem POETLE: 303 Kč

Stav

Dobrý

potrhaná obálka, odřené hrany desek, odřené rohy desek

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka, odřené hrany desek, odřené rohy desek
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	66
Jazyk:	česky
Vydání:	2. nezměněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 7. 2025 16:24
Číslo položky:	1318039

O autorovi

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora