Miroslav Zikmund: Tam za řekou je Argentina

Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka
Tam za řekou je Argentina

1958 | Nakladatelství Naše vojsko

Nové cestopisné dílo dvou populárních cestovatelů o Latinské Americe je rozvrženo do čtyř svazků. První z nich zachycuje úsek cesty probíhající čtyřmi zeměmi Jižní Ameriky - Argentinou, Paraguayí, Brazilií a Uruguayí. Po některých zážitcích z cesty po moři vyprávějí autoři o svém přistání a ubytovacích obtížích v Bueno…s Aires. Odtud cestují pampou do bavlnářského Čaka a seznamují se s argentinským zemědělstvím a s osudy některých našich krajanů. Po nesjízdných cestách Paraguaye jedou zpět do Argentiny k známým vodopádům Iguazú, odtud pak do Brazilie a jejích dvou soupeřících měst Rio de Janeira a Sao Paula. První díl končí vylíčením pobytu našich cestovatelů v Uruguayi. Odkrývají v něm propastné hospodářské i sociální rozpory v jihoamerických kapitalistických státech a poutavostí vyprávění zůstávají věrni svému cestopisu o Africe. Nové cestopisné dílo dvou populárních cestovatelů o Latinské Americe je rozvrženo do čtyř svazků. První z nich zachycuje úsek cesty probíhající čtyřmi zeměmi Jižní Ameriky - Argentinou, Paraguayí, Bra…zilií a Uruguayí. Po některých zážitcích z cesty po moři vyprávějí autoři o svém přistání a ubytovacích obtížích v Buenos Aires. Odtud cestují pampou do bavlnářského Čaka a seznamují se s argentinským zemědělstvím a s osudy některých našich krajanů. Po nesjízdných cestách Paraguaye jedou zpět do Argentiny k známým vodopádům Iguazú, odtud pak do Brazilie a jejích dvou soupeřících měst Rio de Janeira a Sao Paula. První díl končí vylíčením pobytu našich cestovatelů v Uruguayi. Odkrývají v něm propastné hospodářské i sociální rozpory v jihoamerických kapitalistických státech a poutavostí vyprávění zůstávají věrni svému cestopisu o Africe.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, Povolená vazba, Skvrny na deskách, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zkosený hřbet, Povolená vazba, Skvrny na deskách, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 69 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, Povolená vazba, Skvrny na deskách
Vazba:	pevná
Počet stran:	384 , 192 nečíslovaných obrazových příloh, 1 skládaný list - mapa
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka, František Přikryl
Vydání:	Vydání II., v NV I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 8. 2024 10:23
Číslo položky:	944026

O autorech

Miroslav Zikmund

Miroslav Zikmund je český cestovatel a spisovatel. Narodil se do rodiny strojvůdce Antonína Zikmunda a jeho manželky Magdaleny, rozené Voráčkové, v domě č. 31 v Úslavské ulici v Plzni, kde žili do roku 1927. Jeho dědeček Josef Zikmund byl řezník a hospodský ve Volduchách na Rokycansku. Svou první delší cestu podnikl asi v šestnácti letech s mladším bratrem Josefem a kamarádem Václavem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. Po maturitě v roce 1938 začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože na počátku druhé světové války němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy, mohl ji ukončit až v roce 1946. Na škole studoval s Jiřím Hanzelkou, který byl jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich knih. V letech 1947–1950 podnikl spolu s Jiřím Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali společně vozem Tatra 87. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná. Afrika byla tehdy pod nadvládou evropských koloniálních mocností. O komunistickém puči v Československu v únoru 1948 se dozvěděli v Belgickém Kongu, kde místní tisk věnoval události ve střední Evropě jen malou pozornost. V libyjské Syrtě měla po sabotáži jejich tatrovka havárii, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára, v konžském pralese se setkali s Pygmeji, z Kapského Města se přeplavili lodí do Buenos Aires, v Riu de Janeiru na pláži Copacabana se Zikmund málem utopil při koupání v moři, v Ekvádoru, kde uvažovali o emigraci z Československa, se setkali s lovci lebek z kmene Šuárů. Podle Zikmunda byl svět v době jejich cesty do Afriky a Jižní Ameriky bezpečnější. Během africké cesty navštívili například Itálií ovládané Somálsko, které je na počátku 21. století zhrouceným státem nebezpečným pro cizince....

Více od autora

Jiří Hanzelka

Jiří Hanzelka byl český cestovatel a spisovatel. Narodil se na kopci Kotouč u Štramberka v domě, který patřil správě vápencových lomů. Ve věku tří let se s rodiči přestěhoval do Kopřivnice, kde jeho otec pracoval v automobilce Tatra jako dělník ve vývojovém oddělení; příležitostně také závodil jako spolujezdec Josefa Vermiřovského. V letech 1925 až 1930 bydleli v Bratislavě, poté se přestěhovali do Prahy. Vystudoval obchodní akademii a po maturitě začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože ale na začátku druhé světové války došlo k uzavření českých vysokých škol, mohl ji ukončit až v r. 1946. Mezitím byl nasazen na zemědělské práce do Zhoře u Tábora, kde při úrazu na statku přišel o prst. Na škole studoval s Miroslavem Zikmundem, který byl poté jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich společných knih. V letech 1947 až 1950 podnikl spolu s Miroslavem Zikmundem cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali společně ve voze značky Tatra T 87. Po návratu do Československa se roku 1954 oženil a později se mu narodily dvě děti, syn Jiří a dcera Hana. Roku 1958 věnoval svůj dům v Gottwaldově tomuto městu s podmínkou, že v něm budou zřízeny dětské jesle. Druhou cestu, již s doprovodem, podnikli ve dvou vozech Tatra 805 v letech 1959 až 1964. Při této výpravě projeli Asii a Oceánii. Také na této cestě shromáždili velké množství dokumentárního materiálu. Krátce po návratu zemřela na rakovinu jeho žena. Jako přesvědčený sociální demokrat a v naději, že komunistické straně se může zdařit reforma politického systému, roku 1963 vstoupil do KSČ. Jako člen KSČ i v roce 1968 stál na straně tzv. reformních komunistů, účastnil se aktivně protestních akcí na podporu pražského jara a stal se jednou ze známých symbolických postav tohoto protestu. Proto mu bylo v roce 1969 znemožněno dále publikovat a účastnit se veřejného života. Po dlouhou dobu nesměl Jiří Hanzelka ani dostat oficiální zaměstnání...

Více od autora