Oldřich Kulhánek
Tak hustě sněží čas : současná historická povídka a novela

1988 | Nakladatelství Československý spisovatel

Žánr historické prózy patří už mnoho let ke čtenářsky nejvděčnějším, nejoblíbenějším u nás - platí to zejména o historickém románu, jehož velká plocha umožňuje autorům zamyslet se na pozadí barvitých epizod nad obecným smyslem lidských dějin a nad rolí jednotlivce v nich. V poslední době však na sebe upozorňuje zajímav…ými díly i žánr křehčí, subtilnější - historická povídka a novela. Právě z něj jsme čerpali při sestavování našeho výboru. Tak hustě sněží čas, to je celkem sedm příběhů z našich i světových dějin v širokém záběru sedmi staletí: Kunhuta Miloše Václava Kratochvíla nás zavádí ke dvoru Přemyslovců, do středu náboženských sporů 15. století se přeneseme v Daňkově Večeru u kardinála, Zdeněk Šmíd čerpal příběh své romantické Balady o Katarině z doby pobělohorské a hrdina Svíbského lesa Vladimíra Kornera v reminiscencích uvažuje o Prusko-rakouské válce z roku 1866. Knihu zpestřují dva příběhy anekdotického ladění, Zázrak svatého Remedia od Jaroslava Bočka a Beethovenova Jedenáctá Ilji Hurníka, a jedna z kratších životopisných goethovských próz Miroslava Šlacha. Žánr historické prózy patří už mnoho let ke čtenářsky nejvděčnějším, nejoblíbenějším u nás - platí to zejména o historickém románu, jehož velká plocha umožňuje autorům zamyslet se na pozadí barvitých …epizod nad obecným smyslem lidských dějin a nad rolí jednotlivce v nich. V poslední době však na sebe upozorňuje zajímavými díly i žánr křehčí, subtilnější - historická povídka a novela. Právě z něj jsme čerpali při sestavování našeho výboru. Tak hustě sněží čas, to je celkem sedm příběhů z našich i světových dějin v širokém záběru sedmi staletí: Kunhuta Miloše Václava Kratochvíla nás zavádí ke dvoru Přemyslovců, do středu náboženských sporů 15. století se přeneseme v Daňkově Večeru u kardinála, Zdeněk Šmíd čerpal příběh své romantické Balady o Katarině z doby pobělohorské a hrdina Svíbského lesa Vladimíra Kornera v reminiscencích uvažuje o Prusko-rakouské válce z roku 1866. Knihu zpestřují dva příběhy anekdotického ladění, Zázrak svatého Remedia od Jaroslava Bočka a Beethovenova Jedenáctá Ilji Hurníka, a jedna z kratších životopisných goethovských próz Miroslava Šlacha.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	248
Jazyk:	česky
Edice:	Klíč
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2024 12:28
Číslo položky:	1023529

O autorovi

Oldřich Kulhánek

Oldřich Kulhánek byl český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a pedagog. Stal se autorem grafické podoby současných českých bankovek a vytvořil mnoho českých poštovních známek. Za grafiky, jimiž údajně hanobil představitele bývalých socialistických zemí, byl za minulého režimu perzekvován. Od roku 1968 stíhán a v březnu roku 1971 zatčen StB a uvězněn. Tehdy byl obviněn z toho, že svými grafickými listy s tváří Stalina hanobí představitele komunistických zemí. Na celkem jedenácti grafikách, které režim označil za tzv. ideově nebezpečné, byl totiž deformovaný Stalinův obličej, perforované pěticípé hvězdy či budovatelsky radostné obličeje změněné v ohavný škleb. Ve vykonstruované kauze zvané Kulhánek a spol. byl společně s ním souzen také jeho kolega a přítel Krejčí. Poté strávil měsíc ve vězení a musel pravidelně chodit k výslechům. Případ ukončilo líčení u obvodního soudu pro Prahu 10 , kde bylo jeho 11 grafických listů odsouzeno k likvidaci. Jeho rodině a přátelům se ale podařilo až do roku 1989 skrývat matrice k těmto listům, takže počátkem 90. let z nich byla vytištěna limitovaná edice, nazvaná Prohibita. Původní grafiky nakonec údajně zničeny nebyly, soudci je měli před spálením rozkrást. Roku 1958 byl přijat na VŠUP Praha do ateliéru grafiky prof. Karla Svolinského . Studia dokončil v roce 1964. Profesionální dráhu začal svojí diplomovou prací, ilustracemi knihy veršů Vladimíra Holana Sen. První samostatnou výstavu měl roku 1968 v Galerii mladých v Praze společně s malířem Janem Krejčím. Novou bankovku navrhl poprvé již v roce 1971, kdy jeho desetikoruna vyhrála anonymní konkurz. Bankovka s tématem Mistr Pavel z Levoče se ale do tiskárny se nakonec nedostala. Celá sedmdesátá léta měl zákaz výstav, zákaz spolupráce s nakladatelstvími a zákaz publicity. Přesto se ilegálně podařilo dostat některá jeho díla za železnou oponu – například v roce 1971 se pod pseudonymem Ulrich Böhm zúčastn...

Více od autora