Jaroslav Foglar, Jaromír Tomeček, František Tenčík
Tajemná Řásnovka

1970 | Nakladatelství Blok

Kdo vlastně Fan-Tan vymyslil a v Řásnovce rozšířil, to byla záhada. Míra a Ríša řekli o tom Jindrovi jen toto: Kdesi ve vnitrozemí Řásnovky bydlel - nebo snad ještě bydlí - jakýsi chlapec Tonda Menčík. Ten kdysi četl nějakou knížku o dobrodružstvích v Číně a v té našel zmínku, že Číňané prý rádi hrají svou starobylou h…ru Fan-Tan. V knížce nebylo ani slova o tom, jak se hra hraje a jak vypadá. Ale Tonda Menčík byl pravý podnikavý chlapec, o jaké není v Řásnovce nouze ! A tak - protože se mu jméno Fan-Tan líbilo - začal přemýšlet, jak by sám nějakou hru vynalezl, aby ji hráli všichni hoši a děvčata z celé Řásnovky. Pořád prý kreslil různé plánky hry, přidával a měnil pravidla - a nedohotovenou hru ukázal svému kamarádovi Hřivnasovi... Boj o uznání autorství Fan-Tanu je jen jednou dějovou linií příběhů z tajuplné čtvrti Řásnovka. Hlavní děj knihy vypráví opět o klubu hochů, do kterého se hlavní hrdina dostane po různých příhodách, začínajících jeho útěkem z domova...
2.vydání je prakticky totožné s 1., má menší formát a je bez ilustrací. Kdo vlastně Fan-Tan vymyslil a v Řásnovce rozšířil, to byla záhada. Míra a Ríša řekli o tom Jindrovi jen toto: Kdesi ve vnitrozemí Řásnovky bydlel - nebo snad ještě bydlí - jakýsi chlapec Tonda Menčík…. Ten kdysi četl nějakou knížku o dobrodružstvích v Číně a v té našel zmínku, že Číňané prý rádi hrají svou starobylou hru Fan-Tan. V knížce nebylo ani slova o tom, jak se hra hraje a jak vypadá. Ale Tonda Menčík byl pravý podnikavý chlapec, o jaké není v Řásnovce nouze ! A tak - protože se mu jméno Fan-Tan líbilo - začal přemýšlet, jak by sám nějakou hru vynalezl, aby ji hráli všichni hoši a děvčata z celé Řásnovky. Pořád prý kreslil různé plánky hry, přidával a měnil pravidla - a nedohotovenou hru ukázal svému kamarádovi Hřivnasovi... Boj o uznání autorství Fan-Tanu je jen jednou dějovou linií příběhů z tajuplné čtvrti Řásnovka. Hlavní děj knihy vypráví opět o klubu hochů, do kterého se hlavní hrdina dostane po různých příhodách, začínajících jeho útěkem z domova...
2.vydání je prakticky totožné s 1., má menší formát a je bez ilustrací.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lehce opotřebená obálka, obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	187
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	16. 2. 2025 11:38
Číslo položky:	1137454

O autorech

Jaroslav Foglar

Jaroslav Foglar byl populární český spisovatel literatury pro mládež, významná osobnost českého skautského hnutí, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový vychovatel. Pod skautskou přezdívkou Jestřáb vedl po většinu svého života chlapecký oddíl, Pražskou Dvojku. Část jeho literárního díla přešla v Česku do obecného povědomí a některé jeho pojmy a fráze zlidověly. Narodil se na Novém Městě pražském, v Benátské ulici číslo 3. Rodina se však krátce poté přestěhovala do Předlic a následně do Poděbrad – kvůli léčbě jeho otce Jindřicha. Ten zemřel 17. července 1911 ve věku 39 let na srdeční nemoc, když byly Jaroslavovi 4 roky. Od té doby žil Jaroslav Foglar pouze s matkou a starším bratrem Zdeňkem. V roce 1914 se ovdovělá paní Foglarová s oběma syny přestěhovala zpět do Prahy, na Vinohrady do Korunní třídy. Na jaře roku 1920 Jaroslav na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie. Zjistili, že cesta zdarma není, přesto dostali pozvání do oddílu. Navštívili tedy ještě několik schůzek a výprav za město. Při jedné z dalších akcí, kdy v ulicích Prahy prodávali losy Skautské loterie, se nachladil, a matka mu proto další skautování zakázala. V roce 1923 byl společně se svým bratrem Zdeňkem přijat do 48. klubu oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. Jaroslav tehdy sice nesplňoval věk pro oldskauty, byl však přijat do jisté míry z nouze, aby měl klub dostatečný počet členů pro schválení v rámci skautské organizace. Trampské toulání s oldskauty jej však nezaujalo. Jako téměř dospělý nakonec přijal v roce 1924 nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci. V roce 1924 skončil studium obchodní školy a krátce pracoval v informační kanceláři firmy Wys Muller & Co. Poté n...

Více od autora

Jaromír Tomeček

Jaromír Tomeček byl český spisovatel. Narodil se v rodině kroměřížského krejčího Jana Tomečka a jeho manželky Anny, rozené Dohnalíkové z Přerova. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1925 studoval práva, ale nedokončil je, poté byl notářem na Podkarpatské Rusi. V této době přispíval do Lidových novin. V roce 1939 se vrátil na Moravu a stal se úředníkem v Brně. Dne 5. června 1930 se na Slovensku oženil s Helenou Kýácovou. V roce 1942 byl nasazen na nucené práce do Německa. Po druhé světové válce dostudoval práva , poté se stal zaměstnancem Zemského úřadu. Od roku 1954 působil jako redaktor v časopise Host do domu, na tomto místě vydržel až do roku 1962, kdy se stal spisovatelem z povolání. Jeho dílo lze charakterizovat jako prózu se zaměřením na přírodní témata. Ve svých dílech se zabýval nejen realistickým či lyrickým popisem, ale také otázkami s přírodou spojenými, jako je její ochrana před lidskou bezohledností a kořistěním.

Více od autora