Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      • Název obrázku
      • Název obrázku
      • Název obrázku

      Synové slávy - oběti iluzí : z pozdních římských panegyriků

      1977 | Nakladatelství Svoboda

      Z pozdních římských panegyriků. Soubor pompézních projevů pronesených k oslavě římských císařů za dominátu. V dílech autorů ze 3., 4. a z počátku 6. století vystupují činy Maximiana, Constantia, Konstantina, Iuliana, Valentiniana I., Gratiana, TheodosiaaTheodoricha. Připojeny jsou i dvě historické črty o životě císaře …Konstantina I. Velikého a o životě Theodoricha.

      Kult císařské osobnosti, který začal být pěstován se vznikem principátu v Římě, se postupně rozvíjel a jedním z jeho projevů byly oslavné řeči k poctě císaře, panegyriky.

      Za dominátu – tak se nazývá epocha pozdního císařství –, kdy se výjimečnost císařovy osobnosti nebývale vstupńovala a ruku v ruce s ní se rozbujela i oslava panovníka, stal se panegyrik nedílnou součástí literární produkce.

      V této době vznikla i řada tzv. galských panegyriků, jejichž rukopis byl nalezen roku 1433 v knihovně katedrály sv. Martina v Mohuči. Ze souboru těchto chvalořečí má český čtenář možnost poznat nadnesenou oslavu čínů císaře Maximiana, Constantia, Konstantina, Iuliana a Theodosia. Autory těchto chvalořečí jsou většinou neznámí nebo málo známí řečníci ze 3. a 4. stol. n. l., kteří působili převážně v Galii. Snažili se horlivě působit na své publikum a zejména lichotit císařům spíše více než s mírou. K tvůrcům panegyriků v próze však patří ve 4. stol. n. l. i velmi známé postavy politického a kulturního života, jako je básník Decimus Magnus Ausonius, učitel a oslavovanec císaře Gratiana, a Quintus Aurelius Symmachus, vzdávající hold císaři Valentinianovi I. a jeho rodině. Ze začátku 6. stol. n. l. pochází oslavná řeč na gótského krále Theodoricha, který vládl v Itálii v letech 493 – 526 n. l. jejím tvůrcem je Magnus Felix Ennodius, galský rodák působící v Itálii, a oslavencem je germánský dobyvatel, který se snažil vytvořit v Itálii svérazný nový politický celek.

      Podněty k sepsání chvalořečí byly rozmanité, nejčastěji však to bylo vítězství císařů, výročí jejich vlády, poděkování za udělení významných hodností apod. Autoři své oslavence nezastíraně heroizují a jejich řeči jsou jednoznačně výmluvným svědectvím atmosféry té doby, v níž vznikaly.

      Portréty císařů jsou nadnesené a jejich úspěchy zveličené. Je však zřejmé, že císařové si příli být glorifikováni právě takto a jejich oslavovatelé jim vycházeli vstříc.

      Pohled na historické události pod zorným úhlem života jednotlivého císaře nebo jeho rodu je ovšem charakteristický nejen pro pozdní latinské panegyriky, ale pro celou tehdejší římskou dějepiseckou tvorbu. Dvě významná údobí, která poznáváme blíže ze zachovaných panegyriků, jsou vylíčena i ve dvou dějepisných črtách od neznámých autorů o životě císaře Konstantina I. Velikého a o životě gótského krále Theodoricha. Tato kratičká dílka jsou velmi zajímavým dokumentem jak o osobnosti autorů, tak i o událostech, které popisují.       Z pozdních římských panegyriků. Soubor pompézních projevů pronesených k oslavě římských císařů za dominátu. V dílech autorů ze 3., 4. a z počátku 6. století vystupují činy Maximiana, Constantia, Konst…antina, Iuliana, Valentiniana I., Gratiana, TheodosiaaTheodoricha. Připojeny jsou i dvě historické črty o životě císaře Konstantina I. Velikého a o životě Theodoricha.

      Kult císařské osobnosti, který začal být pěstován se vznikem principátu v Římě, se postupně rozvíjel a jedním z jeho projevů byly oslavné řeči k poctě císaře, panegyriky.

      Za dominátu – tak se nazývá epocha pozdního císařství –, kdy se výjimečnost císařovy osobnosti nebývale vstupńovala a ruku v ruce s ní se rozbujela i oslava panovníka, stal se panegyrik nedílnou součástí literární produkce.

      V této době vznikla i řada tzv. galských panegyriků, jejichž rukopis byl nalezen roku 1433 v knihovně katedrály sv. Martina v Mohuči. Ze souboru těchto chvalořečí má český čtenář možnost poznat nadnesenou oslavu čínů císaře Maximiana, Constantia, Konstantina, Iuliana a Theodosia. Autory těchto chvalořečí jsou většinou neznámí nebo málo známí řečníci ze 3. a 4. stol. n. l., kteří působili převážně v Galii. Snažili se horlivě působit na své publikum a zejména lichotit císařům spíše více než s mírou. K tvůrcům panegyriků v próze však patří ve 4. stol. n. l. i velmi známé postavy politického a kulturního života, jako je básník Decimus Magnus Ausonius, učitel a oslavovanec císaře Gratiana, a Quintus Aurelius Symmachus, vzdávající hold císaři Valentinianovi I. a jeho rodině. Ze začátku 6. stol. n. l. pochází oslavná řeč na gótského krále Theodoricha, který vládl v Itálii v letech 493 – 526 n. l. jejím tvůrcem je Magnus Felix Ennodius, galský rodák působící v Itálii, a oslavencem je germánský dobyvatel, který se snažil vytvořit v Itálii svérazný nový politický celek.

      Podněty k sepsání chvalořečí byly rozmanité, nejčastěji však to bylo vítězství císařů, výročí jejich vlády, poděkování za udělení významných hodností apod. Autoři své oslavence nezastíraně heroizují a jejich řeči jsou jednoznačně výmluvným svědectvím atmosféry té doby, v níž vznikaly.

      Portréty císařů jsou nadnesené a jejich úspěchy zveličené. Je však zřejmé, že císařové si příli být glorifikováni právě takto a jejich oslavovatelé jim vycházeli vstříc.

      Pohled na historické události pod zorným úhlem života jednotlivého císaře nebo jeho rodu je ovšem charakteristický nejen pro pozdní latinské panegyriky, ale pro celou tehdejší římskou dějepiseckou tvorbu. Dvě významná údobí, která poznáváme blíže ze zachovaných panegyriků, jsou vylíčena i ve dvou dějepisných črtách od neznámých autorů o životě císaře Konstantina I. Velikého a o životě gótského krále Theodoricha. Tato kratičká dílka jsou velmi zajímavým dokumentem jak o osobnosti autorů, tak i o událostech, které popisují.

      Vyberte kus

      Stav

      Velmi dobrý více informací

      lehké oděrky

      Skladem pro e-shop

      49 Kč

      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      Skladem pro e-shop

      49 Kč
      Název varianty

      Stav

      Velmi dobrý

      lehké oděrky

      Skladem pro e-shop

      49 Kč
      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      Skladem pro e-shop
      69 Kč

      49 Kč
      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      Skladem pro e-shop

      49 Kč
      Název varianty

      Stav

      Dobrý

      Skladem pro e-shop

      49 Kč

      O knize

      Stav:
      Velmi dobrý, lehké oděrky
      Vazba: pevná s obálkou
      Počet stran: 345 , 2 nečíslované mapové přílohy
      Jazyk:  česky
      Překladatel: Bohumila Mouchová
      Edice: 38. svazek ed. 38. svazek ed. Antická knihovna
      Vydání: Vydání I.
      Vydáno v: Praha
      Vystaveno: 19. 1. 2026 11:29
      Číslo položky: 1540633

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Dárkové poukazy

      Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

      Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

      Vybrat poukaz

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Další knihy v edici Antická knihovna

      Zobrazit vše

      Přidáno do košíku!