Mirko Očadlík
Svět orchestru

1962 | Nakladatelství Panton

Průvodce českou orchestrální tvorbou se soustřeďuje především na výklad skladeb autorů, kteří tvořili i našli své základy v 19. století. Všímá si i skladatelů stol. 18. a z našeho století skladatelů, kteří navazují na klasiky a jejichž dílo je už ukončeno. Každá kapitola je uvedena základními údaji skladatelova života …a charakteristikou jeho tvůrčí osobnosti, načež následuje ucelený a četnými notovými příklady doprovázený výklad jednotlivých skladeb Průvodce českou orchestrální tvorbou se soustřeďuje především na výklad skladeb autorů, kteří tvořili i našli své základy v 19. století. Všímá si i skladatelů stol. 18. a z našeho století skladatelů, …kteří navazují na klasiky a jejichž dílo je už ukončeno. Každá kapitola je uvedena základními údaji skladatelova života a charakteristikou jeho tvůrčí osobnosti, načež následuje ucelený a četnými notovými příklady doprovázený výklad jednotlivých skladeb

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý opotřebená obálka, vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	617, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Čtení o hudbě
Vydání:	2. a 3., přeprac. a dopln. vyd., (v Pantonu 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2023 14:6
Číslo položky:	665136

O autorovi

Mirko Očadlík

Mirko Očadlík byl český hudební vědec, kritik a pedagog. Jeho první manželka, Věra Očadlíková, roz. Balejová, původně právnička, se zabývala překlady klasických ruských autorů. Jeho druhá manželka Anna Hostomská byla známá hudební redaktorka a spisovatelka. Roku 1923 odmaturoval na smíchovském reálném gymnáziu Poté vystudoval Právnickou fakultu UK a hudební vědu, historii a estetiku na Filosofické fakultě UK. Po studiu hry na klavír a hudební teorie ve Vídni, kde v mládí žil, studoval muzikologii, estetiku a historii na UK v Praze . Pracoval v rozhlase v letech 1928–1950: jako tajemník hudebního oddělení, vedoucí hudebního vysílání, referent gramoarchivu a studijního oddělení, od roku 1945 jako programový ředitel. Autor mnoha článků, statí a knih o klasické hudbě , ale také o hudební moderně. Podílel se na popularizačních pořadech s hudební tematikou . Byl vedoucím teoretické katedry na AMU a vedoucím katedry hudební vědy na filosofické fakultě UK , kde také zastával v letech 1954–1958 místo děkana; členem řady vědeckých ústavů a v roce 1957 také předsedou Divadelního ústavu. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Více od autora