Miloslav Vávra, František Ferkl, Václav Koch
Malá pomologie 1-4 : Švestky a třešně + Hrušky + Jablka + Meruňky, broskve, mandle, ořechy vlašské a lískové

1971 | Státní zemědělské nakladatelství

Obsažené svazky:

Švestky a třešně 1971 (338 s., 2. vyd.)
Hrušky 1961 (204 s., 1. vyd.)
Jablka 1960 (270 s., 1. vyd.)
Meruňky, broskve, mandle, ořechy vlašské a lískové, Malá pomologie 1966 4 (320 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé desky, zašlá ořízka, lehce cítit po vlhkosti

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (5. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý zašlé desky, zašlá ořízka, lehce cítit po vlhkosti	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (5. 6. 2026)	699 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (5. 6. 2026)	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, zašlá ořízka, lehce cítit po vlhkosti
Vazba:	pevná
Počet stran:	338 + 320 + 204 + 270
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Černík, Josef Staněk, Dalibor Chatrný, Zdeněk Humpál, Teodor Malík, Josef Sobek, Ondřej Švarc, František Strnad, Jan Nitka
Edice:	Rostlinná výroba, Malá zahradnická knižnice, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Malá pomologie, Malá záhradnícka knižnica, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Malá zahradnická knižnice. Malá pomologie, Zemědělská výroba, Malá pomologie 2
Vydání:	Druhé opravené a doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2026 12:17
Číslo položky:	1734615

O autorech

Ludvík Večeřa

Narodil se roku 1918 ve Velkém Meziříčí, zemřel předčasně v Praze, v roce 1975. Byl vyučeným ovocnářem, ale věnoval se ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích především růžím. S obdivuhodnou akribií zkoumal progresivní metody šlechtění a pěstování růží, výsledky své práce průběžně publikoval. Věnoval se testování světového sortimentu a pochopitelně i šlechtění, vytvořil téměř dvacet nových sort, ne u všech stihl, bohužel, osobně dokončit uznávací řízení. Velice záslužná je pak Večeřova činnost na poli organizace odborného života, připomeňme, že byl jedním z hlavních iniciátorů založení našeho Rosa klubu.

Více od autora

Karel Kohout

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.

Více od autora