Knihy
Literatura faktu
Jaroslav Kmenta
Svědek na zabití

Jaroslav Kmenta
Svědek na zabití

2010 | Nakladatelství JKM

Kniha, která je volným pokračováním trilogie o Kmotru Mrázkovi. Vypráví strhující příběh někdejšího veksláka a spolupracovníka podsvětí Michaela Klimenta. Kvůli kompromitujícím materiálům, které předal Mrázkovi, se ho pokusili dvakrát zabít.
Vyšla v listopadu 2010.
Tento příběh je o bývalém vekslákovi Michaelu Kl…imentovi, který se stal členem podsvětí a také poradcem čečenské mafie. A po mnoha letech pak vstoupil do programu na ochranu svědků a pomohl policii objasnit mnohá tajemství organizovaného zločinu. Stýkal se i se zavražděným kmotrem Františkem Mrázkem. Co se mezi nimi odehrálo a jaký vliv to mohlo mít na jejich osudy?
„Jen ti přečtu jeden seznam, jo? Takže: Ivan Lhotský, Ivan Hříbal, Roman Pjajka, Rudolf Javornický, Petr Šebesta, Jakub Konečný, František Mrázek, Bohuslav Hájek, Jiří Vrba, Míla Veis, Láďa Dědek, Václav Skála, Jandera… Lambert Krejčíř, Tonda Běla. Hele nic z toho se neobjasnilo. Chápeš to? Vždyť ti policajti vůbec nic neudělali, nic pořádného nevyšetřili. Rozumíš? Znáš ty jména?“
„Jo, to jsou všechno ty neobjasněný vraždy, které se tu za dvacet let staly,“ přitakal jsem.
Rozuměl jsem mu. Je to vlastně jeden z nejhorších zážitků, které mám od listopadu 1989. Tady se vraždilo, střílelo, unášelo jako na Divokém západě, mizeli záhadně různí lidé, ale jejich vrazi, únosci a objednavatelé nebyli nikdy nalezeni. Nikdo za to nepyká.
Kniha, která je volným pokračováním trilogie o Kmotru Mrázkovi. Vypráví strhující příběh někdejšího veksláka a spolupracovníka podsvětí Michaela Klimenta. Kvůli kompromitujícím materiálům, které předa…l Mrázkovi, se ho pokusili dvakrát zabít.
Vyšla v listopadu 2010.
Tento příběh je o bývalém vekslákovi Michaelu Klimentovi, který se stal členem podsvětí a také poradcem čečenské mafie. A po mnoha letech pak vstoupil do programu na ochranu svědků a pomohl policii objasnit mnohá tajemství organizovaného zločinu. Stýkal se i se zavražděným kmotrem Františkem Mrázkem. Co se mezi nimi odehrálo a jaký vliv to mohlo mít na jejich osudy?
„Jen ti přečtu jeden seznam, jo? Takže: Ivan Lhotský, Ivan Hříbal, Roman Pjajka, Rudolf Javornický, Petr Šebesta, Jakub Konečný, František Mrázek, Bohuslav Hájek, Jiří Vrba, Míla Veis, Láďa Dědek, Václav Skála, Jandera… Lambert Krejčíř, Tonda Běla. Hele nic z toho se neobjasnilo. Chápeš to? Vždyť ti policajti vůbec nic neudělali, nic pořádného nevyšetřili. Rozumíš? Znáš ty jména?“
„Jo, to jsou všechno ty neobjasněný vraždy, které se tu za dvacet let staly,“ přitakal jsem.
Rozuměl jsem mu. Je to vlastně jeden z nejhorších zážitků, které mám od listopadu 1989. Tady se vraždilo, střílelo, unášelo jako na Divokém západě, mizeli záhadně různí lidé, ale jejich vrazi, únosci a objednavatelé nebyli nikdy nalezeni. Nikdo za to nepyká.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 16. 5. 2025

	Stav Velmi dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 16. 5. 2025	159 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, lehce odřené rohy desek, ohnuté rohy	Skladem pro e-shop	129 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná brožura
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090360378
ISBN:	9788090360372
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Kmotr Mrázek
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 11. 2024 11:18
Číslo položky:	1060260

O autorovi

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora