Edvard Valenta
Strýček Eskymák

1958 | Státní nakladatelství dětské knihy

Kniha byla napsána podle vyprávění Jana Welzla, rodáka ze Zábřehu, který sám přes celou Sibiř dorazil po mnoha útrapách až na Novosibiřské ostrovy a zde dlouhá léta žil. Jeho zážitky ze života v těchto nehostinných krajích jsou až neuvěřitelné, přesto však poutavým a srozumitelným způsobem nás uchvacuje jeho líčení lov…eckých příhod Eskymáků i bílých lovců. Kniha byla napsána podle vyprávění Jana Welzla, rodáka ze Zábřehu, který sám přes celou Sibiř dorazil po mnoha útrapách až na Novosibiřské ostrovy a zde dlouhá léta žil. Jeho zážitky ze života v těcht…o nehostinných krajích jsou až neuvěřitelné, přesto však poutavým a srozumitelným způsobem nás uchvacuje jeho líčení loveckých příhod Eskymáků i bílých lovců.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	119 Kč
	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	193, [3]
Jazyk:	česky
Vydání:	4. vyd., (v SNDK 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 1. 2026 11:58
Číslo položky:	1540723

O autorovi

Edvard Valenta

Edvard Valenta byl český prozaik, básník a publicista. Edvard Valenta se narodil 22. ledna 1901 v rodině prostějovského zubního lékaře MUDr. Antonína Valenty. V matrice je zapsán jako Eduard, křestní jméno Edvard přijal později. Otec pocházel ze vsi Roštína u Kroměříže, matka z podnikatelské rodiny Chmelařů. V roce 1903 mu nejprve zemřel na souchotiny otec, o čtyři roky později na tutéž nemoc i matka. Spolu se sestrami se ho ujal strýc František Kovářík , v té době spolumajitel prostějovské firmy F. a J. Kovařík , politik a předválečný ministr. Edvard Valenta maturoval v roce 1918 na prostějovské reálce. Ve stejné době studoval na místním gymnáziu spolu s Valentovou sestrou Olgou Jiří Wolker; s ním Valenta redigoval 2. ročník Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Nedostatek lásky v pěstounské rodině, stejně tak jako sebevražda sedmnáctileté sestry Věry se zobrazují v jeho díle v některých autobiografických ohlasech. Na brněnskou techniku nastoupil Edvard Valenta na přání svého pěstouna Františka Kováříka, který očekával jeho angažovanost v prostějovském podniku. Vystudoval však pouze čtyři semestry a po příležitostných zaměstnáních nastoupil v roce 1920 do brněnské redakce Lidových novin. V Lidových novinách je působil v brněnské redakci i v olomoucké a pražské pobočce, nejprve jako stenograf, později redaktor a v závěru jako vedoucí redaktor kulturní a literární části a politický úvodníkář. Za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě jako reportér a také J. A. Baťu doprovázel při jeho cestě po USA v roce 1939. V roce 1940 se po zákazu novinářské činnosti stal spisovatelem z povolání. V roce 1942 se přestěhoval z Prahy do Voznice u Příbrami; zde žil nejprve ve vile, kterou měl v obci pronajatu Oldřich Nový. Ke konci války, když již žil v jiném d...

Více od autora