Knihy
Beletrie
Česká literatura
Zdeněk Šmíd
Strašidla a krásné panny

Zdeněk Šmíd
Strašidla a krásné panny

1989 | Západočeské nakladatelství

Humorné parafráze na staré lidové pověsti, kalendářové historky a anekdoty z Karlovarska nepochybně patří ke zlatému fondu tvorby spisovatele Zdeňka Šmída. Čtenáři se opět mohou těšit na dílo, které rozhodně nepostrádá smysl pro jemný humor, laskavou ironii a lehkou nadsázku. Kniha vyšla poprvé v roce 1983, nyní se pro… velký úspěch dočkala již čtvrtého vydání, tentokrát ve stejné úpravě jako knihy Dudáci a vlčí hlavy a Předposlední trubadúr s půvabnými ilustracemi Markéty Vydrové. Humorné parafráze na staré lidové pověsti, kalendářové historky a anekdoty z Karlovarska nepochybně patří ke zlatému fondu tvorby spisovatele Zdeňka Šmída. Čtenáři se opět mohou těšit na dílo, které r…ozhodně nepostrádá smysl pro jemný humor, laskavou ironii a lehkou nadsázku. Kniha vyšla poprvé v roce 1983, nyní se pro velký úspěch dočkala již čtvrtého vydání, tentokrát ve stejné úpravě jako knihy Dudáci a vlčí hlavy a Předposlední trubadúr s půvabnými ilustracemi Markéty Vydrové.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	89 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	240
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070880198
ISBN:	9788070880197
Ilustrátor:	Jiří Winter-Neprakta
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	16. 12. 2025 16:8
Číslo položky:	1503599

O autorovi

Zdeněk Šmíd

Zdeněk Šmíd byl český spisovatel, známý zejména svými humoristickými knihami. Vystudoval gymnázium v Domažlicích , ruštinu na pedagogické škole v Plzni a dějepis a český jazyk na Univerzitě Karlově v Praze . Pracoval jako učitel a středoškolský profesor, v letech 1985–86 jako redaktor Západočeského nakladatelství v Plzni, poté se stal spisovatelem z povolání. Dlouhou dobu žil v Karlových Varech, před úmrtím žil v Praze. Začátkem sedmdesátých let byl členem hudební skupiny Bochovští Plavci, se kterou se s úspěchem účastnili i sokolovské Porty. Na jejich vystoupeních byly čteny příběhy z lodního deníku, kde byla použita křestní jména členů kapely. Jeho nejznámějším a čtenářsky nejúspěšnějším dílem se stala již jeho druhá kniha Proč bychom se netopili, aneb vodácký průvodce pro Ofélii, epizodický příběh s řadou vložek o partě vodáků. Pokračování Proč bychom se nepotili, aneb jak se chodí po horách, v němž se tíž hrdinové věnují horské turistice na Slovensku, bylo přijato stejně vřele. Na konci 90. let se Šmíd i zestárlí hrdinové doprovázení novou generací svých dětí pokusili znovu vstoupit do téže řeky v knize Proč bychom se netěšili, aneb jak se držet nad vodou. Osudy hrdinů provází i šest dalších pokračování — beletrizovaných cestopisů ze Skandinávie, severní Afriky, střední Ameriky, Německa, Aljašky a Bornea. Napsal rovněž – zejména po roce 1989 – řadu románů inspirovaných česko-německými vztahy v českém pohraničí před a po druhé světové válce ; román Cejch byl příznivě hodnocen literární kritikou a v roce 2002 v ústeckém Činoherním studiu zdramatizován jako Les divokých sviní, o jedenáct let později pak také v Západočeském divadle v Chebu pod původním názvem Cejch. Zemřel na infarkt myokardu při tzv. šnorchlování na Seychelách....

Více od autora