Helena Šmahelová
Stopy mých otců : 1781-1848

1985 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý díl historické trilogie o osudech autorčiných předků, kteří z otce na syna dědili mlynářské povolání.
Patent o zrušení nevolnictví umožnil Janu Šmahelovi a jeho synovi Josefovi odejít ze starého možděnického mlýna na Českomoravské vysočině do blízkého Stružence. Tam se odvíjejí další příběhy rodu. Na pozadí au…tentických dobových událostí 1781-1848 přibližuje autorka problémy lidí a jejich překonání.

Druhý díl historické trilogie o osudech autorčiných předků, kteří z otce na syna dědili mlynářské povolání.
Patent o zrušení nevolnictví umožnil Janu Šmahelovi a jeho synovi Josefovi odejít ze star…ého možděnického mlýna na Českomoravské vysočině do blízkého Stružence. Tam se odvíjejí další příběhy rodu. Na pozadí autentických dobových událostí 1781-1848 přibližuje autorka problémy lidí a jejich překonání.

Součástí souboru:

Stíny mých otců 1984 (3sv., 298 + 297 + 421, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	649 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	297
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Osudy předků, Stíny mých otců, Hlasy mých otců
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 6. 2024 10:42
Číslo položky:	872666

O autorovi

Helena Šmahelová

Helena Šmahelová, provdaná Helena Trostová, byla česká spisovatelka a autorka rozhlasových her. Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila, neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou. Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. Od roku 1931 pracovala jako úřednice v chrudimské nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Jaromírem Johnem, se kterým později žila a pracovala od roku 1943. Od roku 1937 až do roku 1943 pracovala v nemocenské pojišťovně v Praze, od roku 1943 žila s Jaromírem Johnem ve Slatiňanech. Od roku 1946 bydlela v Olomouci, kde John získal místo profesora na Univerzitě Palackého. Na jeho popud si také po válce dokončila vzdělání, nejprve v roce 1948 maturitou a později studiem na Filosofické fakultě Palackého univerzity, kde v roce 1952 obhájila doktorát filosofie. V roce 1952 se provdala za docenta olomoucké univerzity Pavla Trosta. Od roku 1952 do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně. V roce 1956 se odstěhovala z Olomouce do Prahy a působila jakožto spisovatelka z povolání. Kromě toho také pečovala o dílo a literární odkaz svého přítele Jaromíra Johna. Helena Šmahelová byla sestřenicí českého filmaře Alexandra Hackenschmieda, přítelkyní spisovatele Jaromíra Johna a manželkou jazykovědce Pavla Trosta.

Více od autora