André Breton
Spojité nádoby

1996 | Nakladatelství Dauphin

V textu Breton jednoznačně vychází z Freudových teorií, respektuje klasifikaci latentního a manifestního obsahu snu a další prvky psychoanalytického výkladového aparátu. Dospívá k poznání, že sen reaguje na konkrétní každodenní zkušenost a je tak důležitým inspiračním zdrojem. Text tedy analyzuje vztah mezi snovou a bd…ělou fází duchovního života, přičemž jeho základním posláním je rehabilitace snu jako rovnoprávného duševního výkonu. V textu Breton jednoznačně vychází z Freudových teorií, respektuje klasifikaci latentního a manifestního obsahu snu a další prvky psychoanalytického výkladového aparátu. Dospívá k poznání, že sen reag…uje na konkrétní každodenní zkušenost a je tak důležitým inspiračním zdrojem. Text tedy analyzuje vztah mezi snovou a bdělou fází duchovního života, přičemž jeho základním posláním je rehabilitace snu jako rovnoprávného duševního výkonu.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem na prodejně

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	~~259 Kč~~ 169 Kč
	Stav Dobrý vazba se začíná rozlepovat, vše drží, vpisky propiskou	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 7. 2026	129 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	190
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086019268
ISBN:	9788086019260
Překladatel:	Jarmila Fialová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 3. 2025 11:23
Číslo položky:	1171150

O autorovi

André Breton

André Breton , Francie – 28. září 1966 Paříž) byl francouzský básník a prozaik. Je považován za zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. Jako mladý student medicíny psal lyriku, ovlivněn symbolisty, obzvláště Stéphanem Mallarmém. Na počátku roku 1916 se v Nantes seznámil s Jacquesem Vachém, který na něj měl rozhodující vliv. Intenzivně se zabýval Rimbaudem a pracemi Sigmunda Freuda, se kterým si také vyměnil několik dopisů a v roce 1921 ho ve Vídni navštívil. Psychoanalýza hrála rozhodující úlohu v jeho životě, první možnost zkoušet její poznatky v praxi se mu naskytla během první světové války, kdy sloužil jako asistent v psychiatrickém středisku II. armády v Saint-Dizier. Roku 1918 se seznámil s Guillaumem Apollinairem a v roce 1919 spolu s Louisem Aragonem a Philippe Soupaultem založil revui Littérature. Poté, co v roce 1919 přišel z Curychu Tristan Tzara, se v Paříži začalo rozvíjet dadaistické hnutí a Breton se stal jeho členem. Po čase však začal jeho prostředky shledávat neúčelnými a došlo mezi ním a Tzarou k názorovým střetům. Jeho definitivní rozchod s dadaismem nastal v roce 1922. Už dva roky před tím, společně se Soupaultem, vydal Magnetická pole, automatický text, podle Bretonova pozdějšího vyjádření první surrealistické dílo vůbec. Nebylo prezentováno jako umění, ale jako práce v podstatě vědecká. Ačkoli šlo o vědu, která neuznává aparát logiky a zkoumá ty nejniternější oblasti lidského ducha. V roce 1924 spolu se svými přáteli - Louisem Aragonem, Paulem Éluardem a Benjaminem Péretem - oficiálně ustavil surrealistickou skupinu. Breton se pak po celou dobu jejího trvání nacházel v jejím středu, to nejen pro svůj teoretický přínos, ale i výjimečné osobnostní vlastnosti. Ačkoli později byl často nahlížen jako autoritativní vůdce. V roce 1924 také vydal Manifest surrealismu, ve kterém ho definoval jako „čistý psychický automatismus“ a stal se redaktorem revui La Révolution Surréaliste , org...

Více od autora