Fráňa Šrámek
Splav

1973 | Nakladatelství Československý spisovatel

Milostná lyrika Splavu je nejvýraznějším básnickým projevem Šrámkova mileneckého vztahu k přírodě, ženě, životu. Toto vydání se přidržuje tradiční podoby, v níž vyšla sbírka celkem šestkrát: v porovnání s definitivním vydánímobsahuje kromě tří básní všechny verše z prvního oddílu, doplněné čtyřmi básněmi z oddílu druhé…ho. Milostná lyrika Splavu je nejvýraznějším básnickým projevem Šrámkova mileneckého vztahu k přírodě, ženě, životu. Toto vydání se přidržuje tradiční podoby, v níž vyšla sbírka celkem šestkrát: v porovná…ní s definitivním vydánímobsahuje kromě tří básní všechny verše z prvního oddílu, doplněné čtyřmi básněmi z oddílu druhého.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	45 Kč
Stav Dobrý odřená obálka, kniha v pořádku	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý bez papírového obalu	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	kolibřík - kolibří vydání
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	113, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	Prstýnek
Vydání:	16. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2025 14:26
Číslo položky:	1128472

O autorovi

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora