Knihy
Umění a architektura
Architektura
Zdeněk Wirth
Soupis památek historických a uměleckých v poli...

Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Roudnickém, XXVII. Politický okres Roudnický, Díl II.

Zdeněk Wirth, Bohumil Matějka, Max Dvořák
Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Roudnickém, XXVII. Politický okres Roudnický, Díl II. : Zámek Roudnický

1907 | Nakladatelství nákladem Archaeologické komisse při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	499 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~499 Kč~~ 379 Kč
Stav Dobrý vazba lehce povolená, vše drží, V textu podtrháno tužkou, ex libris původního majitele	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 499 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	139, 308 s., xv obr. tab
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 14:37
Číslo položky:	1410022

O autorech

Zdeněk Wirth

Narozen 11. 8. 1878 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 25. 2. 1961 v Praze. Historik umění, zaměření na památkovou péči.

Více od autora

Max Dvořák

Max Dvořák byl historik umění působící ve Vídni, čelný představitel I. Vídeňské školy dějin umění. Max Dvořák se narodil 4. června 1874 na roudnickém zámku v rodině lobkowitzkého archiváře Maxe Dvořáka a jeho první ženy Hermíny Voglové. Přestože velmi brzy přišel o matku, jeho dětství bylo poměrně šťastné; na Maxe Dvořáka od mládí působil jeho otec, ve své době uznávaný historik, který mu poskytoval všestranný přehled a zejména také kultivované prostředí roudnického zámku, kde byl nadaný chlapec konfrontován s proslulou knížecí galerií i rozsáhlou knihovnou. Po obecné škole v Roudnici přešel na roudnické reálné gymnázium, kde začal psát verše a vedl studentský časopis; vysokoškolská studia zahájil v roce 1892 na české univerzitě v Praze, kde navštěvoval seminář historie; výběr oboru do značné míry předurčil fakt, že měl nastoupit na otcovo místo knížecího archiváře. Během studií v Praze byl žákem významných českých historiků té doby jako byl Jaroslav Goll, Antonín Rezek, Čeněk Zíbrt či Josef Emler. Na Maxe Dvořáka nejvíce zapůsobil Jaroslav Goll, u kterého pracoval v semináři na tématu Prvé poselství z Čech do Polska za Válek husitských; přestože vztah Golla a Dvořáka byl poněkud komplikovaný, Dvořák se k němu vždy hlásil jako ke svému učiteli; své dopisy Gollovi nikdy neopomněl podepsat slovy Váš vděčný žák. Gollovu přísnou objektivitu a kritické studium pramenů využíval Dvořák i ve svých pozdějších uměleckohistorických studiích, takže bývá řazen mezi příslušníky takzvané Gollovy školy. Na univerzitě se seznámil s jejími dalšími členy, budoucími historiky Josefem Pekařem, Bohumilem Navrátilem a zejména s Josefem Šustou; se Šustou pojilo Dvořáka celoživotní přátelství a jejich vydaná korespondence je jedním z nejvýznamnějších pramenů k Dvořákovu soukromému a profesnímu životu. Max Dvořák na sebe upozorňoval nejen schopnostmi a inteligencí, ale také elegantním a kultivovaným vystup...

Více od autora