Pavel Kohout
Sněžím - (zpověď Středoevropanky) - román

1993 | Nakladatelství Český spisovatel

Příběh čtyřicetileté Petry Márové se odehrává v porevoluční Praze, kdy se z exilu vrací její bývalá láska Viktor Král. Za hranicemi se stihnul oženit a navíc se zjistilo, že je jeho jméno na seznamech tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti. Viktor se při návštěvě v Čechách snaží znovu navázat intimní vztah tajně za… zády své manželky Vanesy.
Petra se rozhodne zjistit, jestli byl její milovaný Viktor skutečně u STB, anebo ho tam úmyslně zapsal její bývalý milenec Josef Beneš, aby se jim pomstil. Potíže s dospívající dcerou Gábinou, ve vztahu s Viktorem je stále na pomyslné houpačce, kdy se stav absolutního štěstí a radosti z nově probuzeného citu střídá s pocity beznaděje z myšlenky, že její Viktor skutečně spolupracoval s "estébáky". Co jí také není moc příjemné, je fakt, že je Viktor znovu ženatý a že spolu podvádějí jeho mladou ženu.
Oba milenci se po dlouhých letech citově vrátili nejen k sobě, ale i ke svému starému zvyku, kdy svoje stavy, nálady a pocity popisovali jako přírodní úkazy. Když například Petra brečela, řekla Viktorovi do telefonu "prším".
Pravda nakonec nedostane prostor, aby vyšla najevo nikdo už nedopátrá toho, jestli byl v seznamu neprávem, anebo tam jeho jméno doopravdy patřilo... Příběh čtyřicetileté Petry Márové se odehrává v porevoluční Praze, kdy se z exilu vrací její bývalá láska Viktor Král. Za hranicemi se stihnul oženit a navíc se zjistilo, že je jeho jméno na seznamech… tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti. Viktor se při návštěvě v Čechách snaží znovu navázat intimní vztah tajně za zády své manželky Vanesy.
Petra se rozhodne zjistit, jestli byl její milovaný Viktor skutečně u STB, anebo ho tam úmyslně zapsal její bývalý milenec Josef Beneš, aby se jim pomstil. Potíže s dospívající dcerou Gábinou, ve vztahu s Viktorem je stále na pomyslné houpačce, kdy se stav absolutního štěstí a radosti z nově probuzeného citu střídá s pocity beznaděje z myšlenky, že její Viktor skutečně spolupracoval s "estébáky". Co jí také není moc příjemné, je fakt, že je Viktor znovu ženatý a že spolu podvádějí jeho mladou ženu.
Oba milenci se po dlouhých letech citově vrátili nejen k sobě, ale i ke svému starému zvyku, kdy svoje stavy, nálady a pocity popisovali jako přírodní úkazy. Když například Petra brečela, řekla Viktorovi do telefonu "prším".
Pravda nakonec nedostane prostor, aby vyšla najevo nikdo už nedopátrá toho, jestli byl v seznamu neprávem, anebo tam jeho jméno doopravdy patřilo...

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Milan Jaroš
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	290
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020204466
ISBN:	9788020204462
Edice:	Žatva
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 1. 2022 16:32
Číslo položky:	271147

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora