Jevgenij Jakovlevič Guljakovskij
Smrtící mlha

Jevgenij Jakovlevič Guljakovskij

Jevgenij Jakovlevič Guljakovskij, rusky: Евгений Яковлевич Гуляковский byl ruský sovětský spisovatel sci-fi, scénárista a geolog. Vystudoval geologickou fakultu v Kišiněvu, pracoval jako geolog. První SF povídku Ošibka uveřejnil ve svém sborníku Vysokij ključ , pak se však na deset let odmlčel a znovu se objevil až v pol. 70. let. G. prvním významným dílem SF se stala novela Planěta dlja kontakta , v níž autor popisuje skupinu kosmonautů, která ztroskotala na cizí planetě. Vyjde najevo, že planeta je cvičnou laboratoří neznámé mimozemské civilizace, která některé z kosmonautů vybavila parapsychickými schopnostmi a sleduje lidské reakce a inteligenci při hledání možnosti návratu na Zemi. Konfrontace lidí a mimozemšťanů v rovině filozofické, morální i čistě dobrodružné je hlavním motivem G. tvorby. V novele Šoroch priboja vysílají inteligentní podmořské bytosti do světa věrné kopie utonulých lidí, aby s jejich pomocí zabránily dalším atomovým pokusům a nové světové válce. Největší popularitě se těší cyklus novel toru Rotanovovi, který řeší nejrůznější záhady na planetách naší galaxie. První dva příběhy vyšly kn. jako Sezon tumanov . Rotanov se zde snaží urovnat mnohaletý boj mezi kolonisty planety Alfa Draka a záhadnými duchovitými tvory, kteří z lidí vysávají vědomí. Kniha Dolgij voschod na Enně obsahuje další dva příběhy z této série: Gosti iz bezdny a Planěta belych nočej . Rotanovskou sérii lze pokládat za novou školu rus. dobrodružné kosmické SF.