František Páta
Smíšek : příběhy veselého hošíka

1945 | Nár. správa nakladatelství Bří Stiepelové

Příběhy veselého hošíka. Příběhy veselého hošíka.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba u předsádky lepená, stránky s fleky

Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená vazba u předsádky lepená, stránky s fleky	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026	~~99 Kč~~
	Stav Mírně opotřebená desky s vodní mapkou, nazasauje do knižního bloku, pár stránek volně	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba u předsádky lepená, stránky s fleky
Vazba:	pevná
Počet stran:	28
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Suska
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	3. 2. 2026 11:56
Číslo položky:	1599465

O autorovi

František Páta

František Páta byl český pedagog, literární historik, spisovatel, překladatel, vydavatel, redaktor a knihovník popravený nacisty. František Páta se narodil 26. března 1885 v Němčicích v dnešním svitavském okrese. Po jeho narození se rodina přestěhovala do Litomyšle, kde se mu narodili ještě dva bratři Josef a Jindřich. V Litomyšli vystudoval místní gymnázium stejně jako jeho bratr Josef. Oba zde pro budoucnost ovlivnil profesor českého jazyka Jan Voborník, vydávali zde časopis. František Páta pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor moderní filologie, doktorát zde obdržel v roce 1909. Byl členem Sokola. Mezi lety 1911 a 1912 vyučoval na dívčích školách v Praze, poté tamtéž na Státní grafické škole. Od roku 1920 působil i jako knihovník české knihovny Národního muzea, dále jako překladatel a editor . Na přání Aloise Jiráska prováděl jazykové revize a úpravy jeho spisů a stejně tak Babičky Boženy Němcové. Byl spolutvůrcem Literárního atlasu československého, působil ve spolcích Český čtenář, Klub rodáků a přátel Litomyšle, Spolek českých bibliofilů. Četné literární práce věnoval Litomyšli a jeho okolí. Byl zastáncem slovanství a slovanské vzájemnosti, už od mládí udržoval s bratrem styky zejména s Lužickými Srby což se oběma stalo nakonec osudným. Nacistům, kteří plánovali asimilaci event. vysídlení Lužických Srbů byla činnost obou bratrů nepříjemná, Josef byl navíc aktivní v odbojovém Výboru revoluční inteligence Vladislava Vančury. Oba byli postupně zatčeni gestapem, vyslýcháni a v obdobní Heydrichiády popraveni na kobyliské střelnici, Josef Páta 24. června 1942, František Páta 2. července 1942. Dcera Františka Páty Zora Pátová byla dlouholetou předsedkyní Klubu rodáků a přátel Litomyšle, dcera Jarmila Vrchotová-Pátová byla operní pěvkyní a pedagožkou na AMU....

Více od autora