Petr Bezruč
Slezské písně VÝTISK č. 126/300, PODPIS KAREL ŠTĚCH

1946 | Nakladatelství Místní skupina Družstevní práce v Čes. Budějovicích

ide o básne veľmi často s národnou a sociálnou tématikou, ale sú tam však napr. i ľúbostné básne. Toto dielo bolo pôvodne vydané pod názvom Slezské číslo a až po rozšírení získalo svoj známy názov Slezské písně. ide o básne veľmi často s národnou a sociálnou tématikou, ale sú tam však napr. i ľúbostné básne. Toto dielo bolo pôvodne vydané pod názvom Slezské číslo a až po rozšírení získalo svoj známy názov Sle…zské písně.

Stav

Dobrý

PODPIS, číslováno, ex libris původního majitele, převazba, polopergamenová

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, ex libris původního majitele obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	číslovaný výtisk 126/300 číslovaný výtisk
Vazba:	pevná, převazba, polopergamenová
Počet stran:	176
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Štech
Vydání:	Vydání jedenácté
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	25. 9. 2026 14:7
Číslo položky:	1932312

O autorovi

Petr Bezruč

Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský básník Vladimír Vašek . Je považován za autora jediné básnické sbírky původně nazvané Slezské číslo, později známé jako Slezské písně, vydané na počátku 20. století. Naprosto ojedinělé verše útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska nemají svou genezí, stylem ani dalším osudem v české literatuře obdobu. Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů, byť je to sporné . Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové . Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem. V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto však malý Vladimír Vašek trávil v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou zálibou – lovem. Dětství Vladimíra Vaška zůstalo ovšem poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Otec Antonín Vašek zemřel na tuberkulózu v roce 1880. Jeho vdova Marie Vašková zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začal Vladimír Vašek navštěvovat tehdejší Slovanské gymnázium v Brně . Nejhorší prospěch měl z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám později přiznal, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (z německého ein Ton = „jeden ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…