Ota Janeček
Slabikář : (2. díl učebnice čtení a psaní pro 1. ročník)

1991 | Státní pedagogické nakladatelství

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce naražené rohy desek, naražené rohy desek

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý lehce naražené rohy desek, naražené rohy desek	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	379 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	~~429 Kč~~ 419 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce naražené rohy desek, naražené rohy desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
ISBN10:	8004253946
ISBN:	9788004253943
Edice:	Učebnice pro základní školy
Vydání:	15. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2026 10:4
Číslo položky:	1767974

O autorovi

Ota Janeček

Ota Janeček byl český malíř, grafik, ilustrátor a sochař. Pracoval na návrzích textilií, keramiky a spolupracoval i s filmem. V letech 1937–1939 studoval kreslení na Českém vysokém učení technickém v Praze u O. Blažíčka, C. Boudy a K. Pokorného. Po uzavření vysokých škol nacisty pracoval krátce v továrně na výrobu jízdních kol, potom studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole , kterou však nedokončil. Byl členem SVU Mánes a SČUG Hollar. Po čistkách na počátku normalizace byl zbaven členství v SČVU a StB ho vedla jako nepřátelskou osobu. Zůstal ale členem Českého fondu výtvarných umění a často vystavoval v zahraničí. Jeho manažerem se stal někdejší náměstek ředitele ČFVU ing. Jiří Vobrázek, agent StB s krycím jménem František, který pravidelně podával informace ze zahraničních výstav organizovaných Art Centrem. Jeho první malířská díla byla poznamenána expresivitou typickou pro válečné období. V některých obrazech se objevuje inspirace Amedeem Modiglianim, ale od roku 1943 proniká do jeho děl i vliv kubismu. Již zde začaly krystalizovat okruhy jeho pozdější tvorby, především kresby dívčích aktů. Začíná rovněž poprvé samostatně vystavovat. Po roce 1948 objevuje postupně svůj osobitý, poetický styl s organickými, dekorativními prvky místy inspirovanými lidovým uměním a vycházejícími z motivů odpozorovaných v přírodě. V letech 50. se ještě dočasně vrací k realistickému pojetí obrazu, ale od následující dekády už jeho díla už přecházela do nefigurativních, florálních tvarů. V této době vzniká i jeho vrcholný malířský cyklus Trávy, což jsou jakási komorně pojatá přírodní zátiší. Později tvoří i další přírodní cykly – Staré stromy, Příměstské krajiny, Zimní krajiny, Krajina Českého středohoří či ještě kubisticky laděná Města, posouvá se ale i k abstraktnějším polohám maleb vegetativních symbolů viděných jakoby pod mikroskopem, tak jako v cyklech Organi...

Více od autora