Jakub Hron
Skutky lidské, čili, Špatnoty žijby a konby lidské : (nová jacháda) : výbor

Jakub Hron

Jakub Hron, používající přízvisko Metánovský , byl český učitel, fyzik, vynálezce a především tvůrce roztodivných českých novotvarů. Profesor Jakub Hron se narodil 4. června 1840 v rodině místního rychtáře. Jeho děd Tomáš Hron pocházel z Janovic. Studoval v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a ve Vídni. Šestnáct let byl suplentem, přes dvacet let působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Hradci Králové, po deseti letech profesury byl předčasně penzionován a v klidu dožil jako starý svérázný mládenec v rodné vsi. Postupně studoval matematiku, fyziku, filozofii, astronomii, práva a v důchodovém věku medicínu, což mu poskytlo přehled z různých oborů. Jakub Hron byl nesmírně hloubavý. Toužil po vědění, ale s poznáním se nesmířil a přizpůsoboval si vše k obrazu svému. Převážně velmi svérázně. Pokoušel se upravovat český jazyk a vymýšlet novotvary. Student byl pro něj bažák, profesor zpyták, filozofie byla libomudravna, optimista lepšišťan, pesimista horšišťan atd. Nevzrušoval ho posměch okolí a v klidu vynalézal i v ostatních oborech. Pro svoji školní praxi zkonstruoval dvanáctistěnný nepřevrhnutelný kalamář nazvaný buňát nekotitelný, který se běžně používal. Vlastnil ho i Karel Čapek. Pracoval na projektu lokomotivy, která by nepotřebovala koleje, vyrobil i horkovzdušný balón ve tvaru slona, který však nebyl schopen vzlétnout. Neúspěšně se pokoušel změřit vzdálenost od Země ke Slunci pomocí vlastního přístroje kulstínměru. Vyznačoval se také výstředním způsobem oblékání, např. nosil špičatý klobouk, který sám navrhl a pojmenoval hronoid. V soukromém životě byl velmi asketický . Jeden z jeho vynálezů mu umožňoval kouřit jeden doutník déle než čtrnáct dnů. Část kuriózních památek na tohoto originálního vynálezce uchovává muzeum v Kamenici nad Lipou. Muzeum Jakuba Hrona také v roce 2007 otevřela jeho rodná obec Metánov. Profesor Hron dožil svůj život v klidu své samoty a zemřel ve věku 80 let ...