Josef Svatopluk Machar
Magdaléna

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění SNKLU

Hlavní hrdinka románu se sice jmenuje Lucy, vše ale nasvědčuje tomu, že se zde autor nechal inspirovat slavnou biblickou postavou Marií Magdalenou, která se objevuje v titulu této skladby. Podobně jako Magdalena i Lucy vykonává nejstarší řemeslo na světě, k němuž byla donucena svým otcem, jenž pro nadměrné požívání alk…oholu musel opustit učitelskou dráhu. Lucy se tak dostává do místního vykřičeného domu, ale téměř vše, co vydělá, jí otec zabavuje. V tomto prostředí se Lucy seznámí s Jiřím, typickým představitelem zámožné měšťanské třídy, který žije velmi pohodlným a záhalčivým stylem. Jiřího Lucy zaujme jak krásou, tak i nešťastným osudem. Snaží se jí proto pomoci a podaří se mu s ní z nevěstince odejít. Hapyend se však nekoná, neboť spolu s Lucy a Jiřím kráčí na nové cestě i její pověst prostitutky, cejch padlé ženy, který je pro tehdejší patricijské vrstvy zcela nepřijatelný. Toto odmítnutí se pochopitelně odrazí i v jednání Jiřího a Lucy, která prochází stále se stupňující kalvárií urážek a osočení, se pro něho brzy stane obrovským břemenem, jehož se nakonec rozhodne zbavit... Macharův román, psaný nerýmovaným trochejským veršem, je především obžalobou tehdejší pokrytecké morálky a také jedním z mála děl, které se ve své době vyslovovalo k problematice úlohy a postavení ženy ve společnosti. Hlavní hrdinka románu se sice jmenuje Lucy, vše ale nasvědčuje tomu, že se zde autor nechal inspirovat slavnou biblickou postavou Marií Magdalenou, která se objevuje v titulu této skladby. Podobně jak…o Magdalena i Lucy vykonává nejstarší řemeslo na světě, k němuž byla donucena svým otcem, jenž pro nadměrné požívání alkoholu musel opustit učitelskou dráhu. Lucy se tak dostává do místního vykřičeného domu, ale téměř vše, co vydělá, jí otec zabavuje. V tomto prostředí se Lucy seznámí s Jiřím, typickým představitelem zámožné měšťanské třídy, který žije velmi pohodlným a záhalčivým stylem. Jiřího Lucy zaujme jak krásou, tak i nešťastným osudem. Snaží se jí proto pomoci a podaří se mu s ní z nevěstince odejít. Hapyend se však nekoná, neboť spolu s Lucy a Jiřím kráčí na nové cestě i její pověst prostitutky, cejch padlé ženy, který je pro tehdejší patricijské vrstvy zcela nepřijatelný. Toto odmítnutí se pochopitelně odrazí i v jednání Jiřího a Lucy, která prochází stále se stupňující kalvárií urážek a osočení, se pro něho brzy stane obrovským břemenem, jehož se nakonec rozhodne zbavit... Macharův román, psaný nerýmovaným trochejským veršem, je především obžalobou tehdejší pokrytecké morálky a také jedním z mála děl, které se ve své době vyslovovalo k problematice úlohy a postavení ženy ve společnosti.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

celokožená

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý celokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
	Stav Dobrý celokožená	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	242
Jazyk:	česky
Edice:	39. svazek ed. 39. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vydání třinácté, ve Skvostech první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2025 11:22
Číslo položky:	1247019

O autorovi

Josef Svatopluk Machar

Josef Svatopluk Machar byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu. Narodil se v Kolíně, mládí strávil v Brandýse nad Labem. Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel 1891 jako bankovní úředník do Vídně. Místo přijal jen jako dočasné, nakonec však zůstal přes 30 let, až do konce první světové války. V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal se významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví. Za války pak spolupracoval s protirakouským odbojem. Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Dne 3. srpna 1924 přistál jako generální inspektor s vojenským dvouplošníkem na letišti v Kroměříži, aby provedl slavnostní přehlídku vojska, příslušníků československých legií a Sokola. Koncem roku se funkce vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho osobní rozpory s Masarykem. Později byly jeho postoje polemicky zaměřeny proti tzv. „politice Hradu“ a stal se stoupencem nacionalistické pravice. V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Roku 1929 se usídlil v Praze-Střešovicích ve vile č. p. 650 v Cukrovarnické ulici č. 41. Vilu zdědila jeho dcera. Patřil mezi svobodné zednáře. Roku 1918 byl zvolen Velmistrem Veliké lóže národní československé. V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, pod kamennou pamětní deskou. Gymnázium se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara. Urna je nedostupná a neidentifikovatelná. Macharova ulice je v Bakově nad Jizerou, Bratislavě, v Českých Budějovicích, ve...

Více od autora