Alois Jirásek
Skaláci : historický obraz z druhé polovice XVIII. století

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

První velká J. románová práce, historický román z dob nevolnictví a poddanství selského lidu na náchodském panství za vlády zhýralého knížete Josefa Piccolominiho. Živý obraz poddanských poměrů v době Marie Terezie staví v protiklad historii selské rodiny, která vůbec odráží bědný stav tehdejších nevolníků, a život na …náchodském zámku, který je tu symbolem šlechtického sobectví. J. použil látky nasbírané přímo v lidové tradici a podal osudy selského rodu utištěného panskou zvůlí. Syn popraveného Mikuláše Skaláka, Jiří, chodí po kraji v masce nevinného blázna a rozdmychuje v utlačovaném lidu dřímající jiskry vzpoury. Děj postupuje ve 3 částech od malých příznaků horšících se poměrů až k velkému selskému povstání r. 1775, které sice bylo zardoušeno, ale je důkazem toho, že lid věří ve svou konečnou spravedlnost proti zvůli feudálů, že lid není ztracen, dokud bojuje a dokud se vzpírá. Nevolnictví a robota sice dále přituhují a daňová břemena stoupají, ale právo a pravda lidu zůstávají. Vedle rodiny Skaláků pěkně je vykreslena postava starého vysloužilce, císařského vojáka z tureckých válek, "salakvardy" Baltazara, který se staví po bok vykořisťovaných a postavy některých náčelníků povstání. První velká J. románová práce, historický román z dob nevolnictví a poddanství selského lidu na náchodském panství za vlády zhýralého knížete Josefa Piccolominiho. Živý obraz poddanských poměrů v době… Marie Terezie staví v protiklad historii selské rodiny, která vůbec odráží bědný stav tehdejších nevolníků, a život na náchodském zámku, který je tu symbolem šlechtického sobectví. J. použil látky nasbírané přímo v lidové tradici a podal osudy selského rodu utištěného panskou zvůlí. Syn popraveného Mikuláše Skaláka, Jiří, chodí po kraji v masce nevinného blázna a rozdmychuje v utlačovaném lidu dřímající jiskry vzpoury. Děj postupuje ve 3 částech od malých příznaků horšících se poměrů až k velkému selskému povstání r. 1775, které sice bylo zardoušeno, ale je důkazem toho, že lid věří ve svou konečnou spravedlnost proti zvůli feudálů, že lid není ztracen, dokud bojuje a dokud se vzpírá. Nevolnictví a robota sice dále přituhují a daňová břemena stoupají, ale právo a pravda lidu zůstávají. Vedle rodiny Skaláků pěkně je vykreslena postava starého vysloužilce, císařského vojáka z tureckých válek, "salakvardy" Baltazara, který se staví po bok vykořisťovaných a postavy některých náčelníků povstání.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý lehké oděrky, zašlá obálka	KOMPLET Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
Edice:	Jirásek, Alois: Odkaz národu, 16. svazek ed. 16. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu, 16. svazek ed. 16. svazek ed. Vybrané spisy Aloise Jiráska. Bělohorská doba
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 9. 2024 15:4
Číslo položky:	984231

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora