Knihy
Beletrie
Česká literatura
Marie Majerová
Siréna ; Havířská balada

Marie Majerová
Siréna : Havířská balada

1975 | Nakladatelství Československý spisovatel

Dvě vrcholné autorčiny prózy, z nichž první zobrazuje sociální problematiku v době zrodu a rozvoje průmyslu formou románovou a druhá formou baladickou. V Siréně, zpodobující vývoj průmyslového podnikání na Kladensku, postihuje naosudech čtyř generací dělnické rodiny vznik společenského a třídního uvědomění proletariátu…, jak se vyvíjelo od prvních střetnutí jedinců s kapitalistickou společností až k organizovanému boji a vědomí třídní solidarity. Havířskábalada, líčící osudy české havířské rodiny v cizině i ve vlasti, je poémou v próze o dělnické lásce, věrnosti a mravní síle. Dvě vrcholné autorčiny prózy, z nichž první zobrazuje sociální problematiku v době zrodu a rozvoje průmyslu formou románovou a druhá formou baladickou. V Siréně, zpodobující vývoj průmyslového podniká…ní na Kladensku, postihuje naosudech čtyř generací dělnické rodiny vznik společenského a třídního uvědomění proletariátu, jak se vyvíjelo od prvních střetnutí jedinců s kapitalistickou společností až k organizovanému boji a vědomí třídní solidarity. Havířskábalada, líčící osudy české havířské rodiny v cizině i ve vlasti, je poémou v próze o dělnické lásce, věrnosti a mravní síle.

Stav

Dobrý

natrhnutá a opotřebovaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	515, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	90. svazek ed. 90. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	Sirény 26. vyd., v Čs. spis. 5. vyd., v Nár. knihovně 1. vyd., Havířské balady 14. vyd., v Čs. spis. 4. vyd.,
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2022 8:29
Číslo položky:	455262

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora