François Villon
Šibeničník

1987 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nejslavnějšího básníka středověku, ironika, rouhače a bouřliváka F. Villona představuje první kompletní soubor jeho básní, které ze starofrancouzského originálu přebásnila Jarmila Loukotková. Soubor uspořádal A. Pohorský, který také napsal doslov a životopisné pásmo.

Ilustrovala L. Jiřincová. Nejslavnějšího básníka středověku, ironika, rouhače a bouřliváka F. Villona představuje první kompletní soubor jeho básní, které ze starofrancouzského originálu přebásnila Jarmila Loukotková. Soubor u…spořádal A. Pohorský, který také napsal doslov a životopisné pásmo.

Ilustrovala L. Jiřincová.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Velmi dobrý mírně cítit kouřem	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	288
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ludmila Jiřincová
Edice:	327. svazek ed. 327. svazek ed. Klub přátel poezie. Zlatý fond poezie
Vydání:	Vydání souboru první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2025 12:36
Číslo položky:	1166458

O autorovi

François Villon

François Villon byl francouzský básník. Jeho pravé jméno bylo François de Montcorbier nebo François des Loges . Vyrůstal v chudobě, později se jej ale ujal bohatý kněz Guillaume de Villon, který jej poslal na studia na pařížskou Sorbonnu. V roce 1449 se stal bakalářem a roku 1452 mistrem. Místo vzdělání nakonec zvolil bohémský způsob života. Byl zapojen do různých rebelujících spolků, především do protistátního studentského spolku Ulita. Za svou činnost byl několikrát odsouzen – 1460, 1461, 1462. Vždy se mu pomocí výše postavených přátel podařilo dostat na svobodu. Dopustil se také loupení, výtržnictví, násilných činů a dokonce v roce 1455 i vraždy kněze, za kterou byl odsouzen k trestu smrti, během čekání na výkon napsal podstatnou část Testamentů. Nakonec byl amnestován, nicméně byl vyhoštěn z Paříže na dobu deseti let a od té doby o něm není nic známo. Verše psal pod pseudonymem Vaillant. Francouzskou poezii vyvedl ze starých forem a témat. Známé jsou např. jeho balady, pozůstávající ze čtyř slok, kde první tři jsou po 7 až 12 verších a poslední sestává zpravidla z pěti veršů. Tato forma se po něm nazývá villonská balada. O první kompletní překlad jeho veršů do češtiny se postaral Otokar Fischer . Jeho verše jsou drsné, působí starobyle. Další kompletní překlad vytvořila Jarmila Loukotková , která Villonovy verše modernizuje. Oproti Fischerovi měla k dispozici více historických faktů a některé nově objevené básně. Bývá také označován za prvního prokletého básníka a prvního moderního básníka. Ve svém díle mísí vysoký a nízký styl. Vysoký styl obsahuje prvky dvorské poezie, nízký styl má obhroublý až vulgární obsah. Často se setkáme s ironií a výsměchem. Villon se vysmívá společnosti, smrti, a dokonce své vlastní chudobě. Jeho výsměch...

Více od autora