Jaroslav Vrchlický, František Nečásek
Selské balady

1953 | Nakladatelství Mladá fronta

Podkladem a pozadím Selských balad jsou historické události, k nimž došlo v důsledku těžkého postavení selského lidu. Vrchlický je poprvé vydal v roce 1885 a měl obavy, že budou rakouskou cenzurou zkonfiskovány. K tomu nedošlo, neboť cenzuře se patrně jejich radikalismus v historické formě nezdál nebezpečným. Revoluční… smysl balad nechápala dobře ani tehdejší společnost. Vrchlický se v básních staví za lid a jeho boj o svobodu, za lidská a společenská práva, touhy národní spojil s touhami sociálními a zdůraznil revoluční sílu a tradici našeho národa v době, kdy vládnoucí třída od těchto tradic utíkala. Podkladem a pozadím Selských balad jsou historické události, k nimž došlo v důsledku těžkého postavení selského lidu. Vrchlický je poprvé vydal v roce 1885 a měl obavy, že budou rakouskou cenzurou zko…nfiskovány. K tomu nedošlo, neboť cenzuře se patrně jejich radikalismus v historické formě nezdál nebezpečným. Revoluční smysl balad nechápala dobře ani tehdejší společnost. Vrchlický se v básních staví za lid a jeho boj o svobodu, za lidská a společenská práva, touhy národní spojil s touhami sociálními a zdůraznil revoluční sílu a tradici našeho národa v době, kdy vládnoucí třída od těchto tradic utíkala.

Stav

Dobrý

podpis majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	110
Jazyk:	česky
Edice:	25. svazek ed. 25. svazek ed. Květy české poesie
Vydání:	10. vyd., (V Mladé frontě 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2024 10:23
Číslo položky:	883021

O autorech

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora

František Nečásek

František Nečásek byl český spisovatel. V povídkách líčil pravdivě a poutavě život na českém venkově. Narodil se 20. srpna 1811 ve Vysokém nad Jizerou v Krkonoších. Studoval dva roky na gymnáziu v Litoměřicích a čtyři roky v Jičíně, kde jako profesoři působili Karel Simeon Macháček a František Šír. Poté odešel do Prahy na filosofii, kde se setkal s Máchou a Pickem. Po jejím absolvování se zapsal na bohoslovecký seminář v Litoměřicích, ale již po třech měsících školu opustil a nastoupil na právnickou fakultu. Studia ukončil roku 1838 a vstoupil do státních služeb. Nejprve pracoval u kamerálního úřadu, v letech 1846-1861 byl finančním komisařem ve Žluticích a Dobříši. Pak se vrátil do Prahy, a to nejprve na zemské finanční ředitelství, odkud přešel do Pražské berniční administrace. Roku 1869 odešel do důchodu. Trvale bydlel i nadále v Praze, ale letní měsíce trávil v rodném Vysokém. Protože přijížděl už počátkem června, říkali mu žertovně „první vysocká vlaštovka“. Finančně byl zajištěný, mimo jiné díky vlastnictví nemovitostí. Zemřel ve Vysokém po krátké nemoci 8. září 1889. V té době byl jedním z nejstarších českých spisovatelů. Dvacet let, které strávil v důchodu, bylo tehdy velmi neobvyklých. První literární práce vydal roku 1831 v Krameriově časopise Večerní vyražení; mimo jiné Založení Vysokého a Cestování po Krkonoších. Později publikoval básně a humoresky v časopisech Květy a Světozor. Rozsáhlejší práce ale vytvořil až v závěru života. Knižně vyšly: V dílech projevoval hlubokou znalost venkova a lásku k obyvatelům hor. Život svých hrdinů líčí pravdivě a poutavě. Mladší bratr Jan Nečásek byl středoškolský profesor, ředitel akademického gymnázia v Praze....

Více od autora