Miloslav Švandrlík
Sek a Zula

2016 | Nakladatelství Epocha

Chcete vědět, jak se kroužkují pterodaktylové? A co si počít, když brontosaura bolí zuby? Odpovědi najdete v největším komiksovém díle mistrů humoru. Příběhy neandrtálských dětí Seka a Zuly, brontosaura Punti, tygříka Drápka, pterodaktyla Inocence a dalších vycházejí ve druhém, opraveném vydání pro pobavení a poučení n…ové generace malých čtenářů. Chcete vědět, jak se kroužkují pterodaktylové? A co si počít, když brontosaura bolí zuby? Odpovědi najdete v největším komiksovém díle mistrů humoru. Příběhy neandrtálských dětí Seka a Zuly, brontosau…ra Punti, tygříka Drápka, pterodaktyla Inocence a dalších vycházejí ve druhém, opraveném vydání pro pobavení a poučení nové generace malých čtenářů.

Stav

Nová

nová

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	76
Jazyk:	česky
ISBN10:	807557009X
ISBN:	9788075570093
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Sek a Zula
Vydání:	Druhé, opravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2024 0:25
Číslo položky:	1016081

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora