František Lazecký
Sedm Janků a Drak sedmihlavec : slezské pohádky II - 2

1977 | Nakladatelství Profil

Pohádky, v nichž vystupují nadpřirozené bytosti, králové, princezny a zejména pak venkovští chasníci, řemeslníci, sedláci i tuláci, ale také zvířata. Základem pohádkových příběhů je vyprávění lidových "bajačů" slezské a vůbec širší lašské nářeční oblasti. Pohádky, v nichž vystupují nadpřirozené bytosti, králové, princezny a zejména pak venkovští chasníci, řemeslníci, sedláci i tuláci, ale také zvířata. Základem pohádkových příběhů je vyprávění lidových… "bajačů" slezské a vůbec širší lašské nářeční oblasti.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	351
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Lumír Sevčík
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Profil dětem a mládeži
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	5. 4. 2026 11:42
Číslo položky:	1688583

O autorovi

František Lazecký

František Lazecký byl český spisovatel a básník katolické orientace. Narodil se v rodině slezského rolníka, od roku 1921 studoval na hospodářské škole v Opavě, kde mezi jeho učiteli byl i regionální spisovatel Vojtěch Martínek. Po maturitě 1925 studoval na Vysoké škole zemědělského inženýrství a roku 1930 získal titul inženýra. Souběžně studoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, roku 1929 složil státní knihovnickou zkoušku na Státní knihovnické škole v Praze a od roku 1930 byl knihovníkem Ústřední zemědělské a lesnické knihovny Československé akademie zemědělských věd v Praze. V letech 1946–1952 a 1956–1959 byl jejím ředitelem a v letech 1959–1962 externě přednášel knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Přispíval do několika katolických literárních časopisů Roku 1969 odešel do důchodu a věnoval se pouze psaní a literatuře, zejména pro děti. Byl členem Umělecké besedy v Praze a Moravského kola spisovatelů. Do literatury vstoupil lyrikou, která až barokně emfaticky představovala spor duše s tělem . Koncem 30. let zjednodušil formu veršů, až k písňovému rytmu, a také témata: začal psát především o domově. Překládal například písně L. v. Beethovena, F. Schuberta nebo M. P. Musorgského, podílel se na překladu Starého zákona a katolického breviáře. Po roce 1945 se začal zabývat tvorbou pro děti, přičemž čerpal z folklorní tradice rodného Slezska . Básně ze 70. let jsou považovány za vrchol jeho tvorby . Psal i eseje, v předválečných letech hlavně s historickou tematikou.

Více od autora