Zdeněk Fibich, Anežka Schulzová
Šárka : zpěvohra o třech jednáních

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Nové vydání libreta Fibichovy předposlední opery se přesně přidržuje prvního vydání z roku 1898. Pro orientaci divadelních návštěvníků jsou vyznačeny v poznámce textové změny, k nimž došlo po Fibichově hudebním zpracování. Nové vydání libreta Fibichovy předposlední opery se přesně přidržuje prvního vydání z roku 1898. Pro orientaci divadelních návštěvníků jsou vyznačeny v poznámce textové změny, k nimž došlo po Fibichov…ě hudebním zpracování.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý neautorský podpis	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	volná brož
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Culka
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Operní libreta. Řada I
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 12. 2025 12:52
Číslo položky:	1502985

O autorech

Zdeněk Fibich

Zdeněk Fibich byl český skladatel vážné hudby, který se narodil 21. prosince 1850 ve Všebořicích v Čechách a zemřel 15. října 1900 v Praze. Vedle Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany je považován za jednu z významných osobností české hudby druhé poloviny 19. století. Fibichův skladatelský styl byl silně ovlivněn romantickou epochou a mezi jeho díla patří symfonie, komorní hudba, opery a melodramy.

Více od autora

Anežka Schulzová

Anežka Schulzová byla česká překladatelka, libretistka a kritička. Pro Zdeňka Fibicha vytvořila libreta tří jeho oper. Byla dcerou novináře a politika Ferdinanda Schulze a jeho manželky Karoliny . Byla nejstarší z osmi sourozenců. Od mládí trpěla křivicí, nedocházela proto do školy a vzdělával ji otec. V letech 1888–1894 byla divadelní zpravodajkou, přispívala do Zlaté Prahy a do Květů. Studovala moderní jazyky, ze kterých překládala; o zahraničních autorech též psala kritické a životopisné studie. Nejznámější se však stala svými librety k operám Zdeňka Fibicha. Se skladatelem též prožila mimomanželskou lásku a měla vliv na jeho tvorbu. Zemřela roku 1905 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. Své práce zveřejňovala též pod pseudonymy:

Více od autora