Vilém Mrštík
Santa Lucia

1969 | Nakladatelství Vyšehrad

Román ztracených iluzí, jehož název zvolil autor podle smutné písně italských námořníků. Příběh začíná v pražské nemocnici, kde leží na smrt nemocný hlavní hrdina Jiří Jordán. Setkává se medikem Hégrem, jeho známým, Hégr, ale svého přítele nepoznává. Retrospektivně nás děj zavádí do Brna. Mladý student gymnázia Jordán,… touží žít v Praze, kterou jednou navštívil s přáteli. Poté co Jordán přijde jednou domů, v podnapilém stavu, mu rodiče dovolují odjet do Prahy za studiem práva. Ve vlaku do Prahy Jordán potkává medika Hégra, Hégr ho před Prahou varuje, prý ho zničí, stejně jako zničila Hégra. Spřátelí se spolu, Hegr Jordánovi nabízí společné bydlení v bytě na Vinohradech. Hégr v bytě bývá sporadicky. Jordán prožívá lásku s Klárou, ale dívka si s Jordánem „pohrává“, rozcházejí se, posléze se znovu udobří. Jordán neustále trpí nedostatkem peněz, nedaří se mu vydělat si na živobytí, když si přivydělá za účetní opisy, jeho klient mu zaplatí méně, než se domluvili. Druhý rozchod s Klárou je bolestnější. Hégr si od Jordána půjčuje poslední krejcary, které mu nevrátí. Jordán propadá do naprosté beznaděje, potuluje se po zimní Praze, touží po návratu do Brna. Po bídných dnech je Jordán zcela vyčerpán. Neznámý muž mu pomůže, Jordán končí v pražské nemocnici, než zemře, tak se setkává se svým otcem. Román ztracených iluzí, jehož název zvolil autor podle smutné písně italských námořníků. Příběh začíná v pražské nemocnici, kde leží na smrt nemocný hlavní hrdina Jiří Jordán. Setkává se medikem Hégre…m, jeho známým, Hégr, ale svého přítele nepoznává. Retrospektivně nás děj zavádí do Brna. Mladý student gymnázia Jordán, touží žít v Praze, kterou jednou navštívil s přáteli. Poté co Jordán přijde jednou domů, v podnapilém stavu, mu rodiče dovolují odjet do Prahy za studiem práva. Ve vlaku do Prahy Jordán potkává medika Hégra, Hégr ho před Prahou varuje, prý ho zničí, stejně jako zničila Hégra. Spřátelí se spolu, Hegr Jordánovi nabízí společné bydlení v bytě na Vinohradech. Hégr v bytě bývá sporadicky. Jordán prožívá lásku s Klárou, ale dívka si s Jordánem „pohrává“, rozcházejí se, posléze se znovu udobří. Jordán neustále trpí nedostatkem peněz, nedaří se mu vydělat si na živobytí, když si přivydělá za účetní opisy, jeho klient mu zaplatí méně, než se domluvili. Druhý rozchod s Klárou je bolestnější. Hégr si od Jordána půjčuje poslední krejcary, které mu nevrátí. Jordán propadá do naprosté beznaděje, potuluje se po zimní Praze, touží po návratu do Brna. Po bídných dnech je Jordán zcela vyčerpán. Neznámý muž mu pomůže, Jordán končí v pražské nemocnici, než zemře, tak se setkává se svým otcem.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý naprasklá zadní předsádka, knižní blok i stránky drží, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 15 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	263
Jazyk:	česky
Vydání:	8. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 3. 2024 10:42
Číslo položky:	794289

O autorovi

Vilém Mrštík

Vilém Mrštík byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Část díla napsal se svým bratrem Aloisem Mrštíkem a jsou proto známi jako autorská dvojice bratři Mrštíkové. Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako druhý ze sourozenecké čtveřice synů ševce Aloise a švadleny Františky. Už roku 1869 se s rodiči a bratry Aloisem , Františkem a Norbertem odstěhoval do Ostrovačic a záhy pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se v Praze pokusil o studia práv, ale pro umělecké zájmy je nedokončil. Po několika letech pražského života, při němž se věnoval literární a společenské činnosti, se pro zhoršující se psychické problémy odstěhoval zpět na Moravu k bratrovi Aloisovi do Diváků. Roku 1904 se tam oženil s literárně nadanou Boženou, roz. Pacasovou z Hejčína u Olomouce . Od roku 1895 patřil Vilém k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Vilém Mrštík kromě své knižní tvorby přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru. Část Vilémova literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem této spolupráce bylo drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Vilém také zčásti přispěl k původně devítisvazkové vesnické kronice Aloise Mrštíka Rok na vsi. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek . Lyrickou not...

Více od autora