Jaroslav Pánek
Rudolfinská Praha : 1576-1612 : průvodce = Rudolfine Prague : 1576-1612 : a guidebook

2006 | Středoevropská galerie a nakladatelství

Dosud jediná publikace o Rudolfínské Praze vyšla v roce 1984 z pera Jaromíra Neumanna. Drobná knížka tehdy položila důraz na stále ještě nedoceněné pražské sbírky císaře Rudolfa II . Rozsah textu současné publikace je více než desetinásobný. Vytvořil jej kolektiv deseti autorů, specializovaných na jednotlivé umělecké o…blasti. Ve shodě s ediční řadou, kterou Středoevropská galerie a nakladatelství zahájila úspěšným titulem Kubistická Praha, vychází z představy "volného průvodce" knížky, kterou je možné použít na procházce městem , nebo otevřít doma jako zajímavý zdroj historického poučení. I přes podstatně větší rozsah knihy museli autoři přistoupit k výraznému omezení příslušných hesel. To budiž řečeno na adresu těch, kteří v knize nenajdou svoji oblíbenou stavbu, obraz, sochu, dílo uměleckého řemesla ap. Některé příznivé změny se naproti tomu týkají oddílu o architektuře. Přesvědčivě dokládají významnou a zřetelnou roli císaře Rudolf II. jako stavebníka a inspirátora rušného stavebního dění v tehdejším hlavním městě Svaté říše římské. Potvrdila to ostatně i na Pražském hradě dosud nejúspěšnější výstava vůbec - Rudolf II. a Praha, konaná v roce 1997. Rudolfínské umění je dnes hodnoceno v kontextu evropského umění na přelomu renesance a baroka, v etapě závěru 16. století, označovaného jako manýrismus, jehož významné pozdní středisko se vytvořilo také v Praze. Je jedním z nepopiratelných vrcholů dějin výtvarného umění v Čechách, srovnatelného s epochami "otce vlasti" Karla IV., vrcholného baroka 18. století, či meziválečné avantgardy 20. století. Dosud jediná publikace o Rudolfínské Praze vyšla v roce 1984 z pera Jaromíra Neumanna. Drobná knížka tehdy položila důraz na stále ještě nedoceněné pražské sbírky císaře Rudolfa II . Rozsah textu souč…asné publikace je více než desetinásobný. Vytvořil jej kolektiv deseti autorů, specializovaných na jednotlivé umělecké oblasti. Ve shodě s ediční řadou, kterou Středoevropská galerie a nakladatelství zahájila úspěšným titulem Kubistická Praha, vychází z představy "volného průvodce" knížky, kterou je možné použít na procházce městem , nebo otevřít doma jako zajímavý zdroj historického poučení. I přes podstatně větší rozsah knihy museli autoři přistoupit k výraznému omezení příslušných hesel. To budiž řečeno na adresu těch, kteří v knize nenajdou svoji oblíbenou stavbu, obraz, sochu, dílo uměleckého řemesla ap. Některé příznivé změny se naproti tomu týkají oddílu o architektuře. Přesvědčivě dokládají významnou a zřetelnou roli císaře Rudolf II. jako stavebníka a inspirátora rušného stavebního dění v tehdejším hlavním městě Svaté říše římské. Potvrdila to ostatně i na Pražském hradě dosud nejúspěšnější výstava vůbec - Rudolf II. a Praha, konaná v roce 1997. Rudolfínské umění je dnes hodnoceno v kontextu evropského umění na přelomu renesance a baroka, v etapě závěru 16. století, označovaného jako manýrismus, jehož významné pozdní středisko se vytvořilo také v Praze. Je jedním z nepopiratelných vrcholů dějin výtvarného umění v Čechách, srovnatelného s epochami "otce vlasti" Karla IV., vrcholného baroka 18. století, či meziválečné avantgardy 20. století.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	252
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8090225845
ISBN:	9788090225848
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Detail
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2025 10:54
Číslo položky:	1219640

O autorovi

Jaroslav Pánek

Jaroslav Pánek je český historik, odborník na české a středoevropské dějiny raného novověku. Poté, co v letech 1965–1970 absolvoval studium historie, pomocných věd historických a slavistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval jako archivář a ředitel v Okresním archivu v Benešově. V roce 1976 nastoupil do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , kde působí dodnes. V letech 1998–2005 byl jeho ředitelem a dalších sedm let zastával post místopředsedy Akademie věd. Od roku 1990 působí také na FF UK a krátce přednášel i na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Habilitoval se v roce 1992 na FF UK v oboru raně novověkých dějin a v roce 1996 byl jmenován profesorem českých a slovenských dějin. V letech 1997–2000 byl prorektorem pro zahraniční styky Univerzity Karlovy. Kromě toho po několik let vedl Sdružení historiků České republiky a Český národní komitét historiků a hostoval na univerzitách v Německu a ve Francii. Momentálně je vedoucím redaktorem Českého časopisu historického, ředitelem Českého historického ústavu v Římě a členem celé řady tuzemských i zahraničních profesních sdružení, odborných komisí a vědeckých i redakčních rad. Překládá také ze slovinštiny a srbštiny. Je autorem kontroverzního posudku, v němž odmítá plagiátorství Martina Kováře, bývalého vedoucího Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jehož práce zabývající se Stuartovci a Walpolovou érou byly etickou komisí FF UK a Univerzity Karlovy v únoru 2019 jednoznačně označeny za plagiát. Pánek tehdy ve svém posudku uvedl, že „důvody pro obžalobu nesdílím a důvody pro ni odmítám, neboť podklady žalobců jsou nesprávné a zčásti přímo lživé“. Více než 60 českých historiků ve společném prohlášení jeho posudek označilo za problematický s tím, že představuje takovou relativizaci hodnotících kritérií etiky vědecké práce, která může mít "pro historickou vědu v našem prostředí dev...

Více od autora